Jaký je rozdíl mezi trnem a ostnem?
Víte, co se stane, když sáhnete neopatrně na růži? Prostě se píchnete. A teď o co. My jsme zvyklí říkat, že o trn. Ale botanik – tedy člověk, který se vyzná v rostlinách, by řekl, že se píchnete o osten. Víte, jaký je v tom rozdíl?
Trn je vlastně přeměněná část rostliny – stonku, listu nebo i kořene. Takový trn skutečně tvoří stejné buňky, stejné cihličky, z jakých je postavený třeba právě ten stonek. Trny ze stonku najdete například na trnce. Trny vzniklé z listů zase najdete na kaktusu. Zato osten vzniká jen z vrchní vrstvy pokožkových buněk.
Ostny mají například maliny, ostružiny anebo právě ty zmiňované růže. Ostny rostou rostlinám z pokožky, jako vám chlupy, třeba na rukách.
Rostliny používají trny i ostny jako svoje zbraně. Ne každá totiž chce být sežrána, a když nemůže utéct, tak se musí bránit. Přesto nejsou vždy úplně úspěšné. Třeba takového osla, velblouda nebo žirafu trny ani ostny nerozhází.
Jeden druh akácie, který roste ve Střední a Jižní Americe, ale dovedl svoji obranu k dokonalosti. Její trny jsou duté a tak se v nich zabydlují mravenci. Tihle mravenci mají pěkně ostrá kusadla. A když se přiblíží někdo, kdo by jim chtěl jejich domov sežrat… huráááá do útoku. Ani slon si na ně netroufne a tak žijí akácie a mravenci ve shodě, které se říká cizím slovem symbióza. Akácie jim poskytuje úkryt a stravu v podobě nektaru a mravenci ji za to statečně brání před sežráním.
Ale víte co, vraťme se ještě naposledy k růži, trnům a ostnům. A zapamatujte si, že zda se jedná o trn nebo osten poznáte tak, že se pokusíte tu pichlavou věc odlomit. Když se vám to podaří, je to osten, když ne, je to trn. Mnemotechnická pomůcka zní: Osten s O na začátku jde Odlomit. A to si zapište za uši.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.