Jaký je Pavel Bém?

Stanul v čele vládního grémia, které se mělo potýkat s drogovou závislostí. Tehdy bych mu dal to nejlepší doporučení (pokud by se mě na to někdo ptal). Pavel Bém riskoval i konflikt se "samotným" Václavem Klausem. Slůvko "samotný" uvádím proto, že prezident republiky se stal pro bývalého kolegu tím, čemu se říká "referenční postava".

V prostředí, v němž se pohybuji, se Pavel Bém oblibě netěší. Dal se, jak se říká, na politiku a plně se do ní ponořil. Stal se starostou Prahy 6, prý úspěšným, a v kariéře pokračoval. Využil toho a splnil si svůj klukovský sen, zdolal nejvyšší horu světa. Budiž. Veřejnost včetně mne má k dispozici jeho chování, jak je prezentují média. To vykazuje jistou nekonzistenci. Bém se aktivně zapojuje do atraktivních veřejných "šou" v roli, která může někomu připadat jako šaškovská. Prosím, i to k politické profesi patří. Kurážně vystupuje proti antisemitům, kteří chystají skandál u Staronové synagogy. Zastane se problémového starosty Prahy 5 i jiného podřízeného, který má ctižádost určovat nekompetentně kulturní politiku v Praze. Je pasován na protinožce premiéra a šéfa strany Topolánka. Výsledný dojem je takový, že Topolánek hraje s otevřenějšími kartami, zatímco Bém mlží. V prostředí, v němž se pohybuji, je Bémův postoj ke Kaplického projektu Národní knihovny vnímán jako bezzásadový přemet. Připouštím, že Bém je problém. Hospodářské noviny ho nedávno charakterizovaly jako "muže bez vlastností". To je termín převzatý od rakouského romanopisce Roberta Musila.

Od všeho, co jsem dosud řekl, se snažím metodicky odezírat. Vídal jsem totiž zblízka, co to s člověkem udělá, když vstoupí do politiky, zejména té špičkové. Ocitne se v mnohorozměrném silovém poli, o jehož povaze má pozorovatel zvenčí jen velmi matné tušení. Anebo žádné. - Proto se budu držet pouze avizovaného interview, resp. jediné jeho pasáže. Budu stručný.

HN vyšly od prekérního meziosobního vztahu Bém-Topolánek. Zeptaly se Béma, jak se pozná, že Topolánek je jako šéf strany nadále neúnosný. Bém odkázal na jakési veřejné mínění členské základny. Ta prý je ve straně tou nejpodstatnější silou. Čte noviny, vnímá napětí.. Pokud prý podzimní volby nedopadnou dobře, napětí uvnitř ODS může generovat nějakou poptávku. Potud (stručně) Pavel Bém.

Nejsem slepý ani hluchý. Vyptávám se všude kolem. Opakovaně zjišťuji, do jaké míry fungují členové strany (kterékoli) jako tranzitní servis, který prostředkuje mezi širokou veřejnosti a politickou stranou. Opakovaně se přesvědčuji, že to nefunguje, protože běžné občanské prostředí ani netuší, kdo z jeho příslušníků je členem kterékoli politické strany (samozřejmě až na výjimky). Asi jde o návyk z minulosti, ale straníci svou politickou příslušnost svým bližním většinou nedeklarují. Že by nějak vskrytu přece jen tlumočili nálady svého okolí někam výš? Myslím, že ani to se neděje.

Před časem jsem v tomto pořadu věnoval jeden příspěvek otázce, nakolik se podílejí místní organizace strany (kterékoli) na tvorbě její politiky. Netajil jsem se svou skepsí. Dostal jsem několik ohlasů. Všechny od členů ODS. Všechny mi mou skepsi potvrdily. - Pod čarou dodávám, že jinými cestami jsem obdobnou zkušenost zaznamenal í v případě jiných politických stran.

Co z toho plyne? Domnívám se, že Bémovo ujištění o tom, že členská základna je ve straně je tou nejpodstatnější silou, se nezakládá na pravdě. Nevím, zda v tomto případě Pavel Bém vědomě vykličkoval z nástrah, které mu HN uchystaly, anebo zda si svým politickým angažmá nechal nasadit brýle partajnického mámení a neví o tom. V každém případě je to lapsus. Trochu mě mrzí, že se ho dopustil bývalý kolega, jehož původní profese ho měla disponovat k pečlivější sebereflexi. A není pro mě útěchou, že předáci jiných stran by dopadli ve zkoušce ohněm podobně. Co nás tíží, i když si to možná neuvědomujeme, je osobní ručení a z něj plynoucí věrohodnost představitelů naší politické elity. Ale my si to asi nějak uvědomujeme.

Je možná i jiná pointa. Že členská základna sice není tou nejpodstatnější silou, ale pasivním shlukem, jemuž lze - při jeho relativní nepočetnosti - manipulativně vsugerovat jakousi náladu, kterou pak lze účelově použít jako tzv. argument. Že se takto "dělá politika" a že to Pavel Bém dobře ví. - Tato hypotéza však není o nic povzbudivější než ty předchozí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .