Jakub Šiška: Z větru může Česko pokrýt až třetinu spotřeby elektřiny

11. duben 2015

Větrné elektrárny u nás vyrábějí pouze 0,7% celkové produkce elektřiny a jejich výstavba se prakticky zastavila. Důvodem je jednak neexistence státní podpory tohoto zdroje energie a jednak odpor krajů, z nichž některé se rozhodly bránit stavbě větrníků za každou cenu.

To je v ostrém kontrastu se skutečností, že větrné elektrárny představovaly loni v Evropě téměř polovinu kapacit všech nově instalovaných zdrojů a výrazně předstihly svého hlavního obnovitelného rivala – fotovoltaiku.

Důvod je jednoduchý: větrné elektrárny na pevnině jsou nejlevnější technologií s největším potenciálem.

Jedním z argumentů proti využití větru u nás bývá tvrzení, že v Česku málo fouká. To ovšem zpochybnilo v minulosti už několik studií. Ta nejnovější, zpracovaná Komorou obnovitelných zdrojů a Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd, však porovnává reálné možnosti využití větru s tím, kolik to bude stát.

Čtěte také

Závěr je jednoznačný: do roku 2050 může vítr vyrobit stejné množství elektřiny, jako dva vládou plánované jaderné bloky po 1200 MW – ovšem 6x levněji.

Zatímco větrnou energetiku bude podle zahraničních prognóz potřeba podporovat ještě asi šest až devět let, elektřina z jaderných elektráren je stále dražší a obrat není v dohledu.

Za pozornost stojí i předpoklad, že rozvoj větrné energetiky může Česku přinést vytvoření až 23 tisíc pracovních míst. Jak ukazují příklady z Německa, Dánska, Itálie a dalších zemí, výroba turbín je velkým impulsem pro domácí průmyslové podniky a technologické inovace.

Větrné generátory (ilustrační foto)

Ve světě se už testují např. větrné elektrárny pro výškové stavby ve městech nebo hybridní solárně-větrné elektrárny pro rodinné domy. Před nedávnem byla dokonce instalována speciálně vyvinutá větrná turbína na pařížské Eiffelovce.

Má-li se ovšem Česko touto cestou vydat, musí vláda zásadně otočit kormidlem. Nelze rozvíjet decentralizovanou obnovitelnou energetiku a zároveň koncentrovat třetinu výrobních kapacit elektřiny do dvou jaderných bloků, jak to plánuje připravovaná energetická koncepce.

Čtěte také

Korekci zasluhuje i chystaný zákon o podporovaných zdrojích, kde vítr zcela chybí, zatímco se navrhuje podpora pro mnohem dražší biomasu.

V neposlední řadě bude záležet i na tom, zda se podaří získat pro rozvoj větrné energetiky občanský konsensus. Ani zde přitom nejde o nepřekonatelnou překážku.

Jak ukazuje aktuální průzkum agentury Focus, dvě třetiny Čechů chce energetiku založenou na úsporách a obnovitelných zdrojích. Třeba bude jednou stejný poměr hlasů i ve vládě.

autor: Jakub Šiška
Spustit audio