Jakub Šiška: Vláda chce bojovat proti suchu
Celkem sedm velkých firem z různých oborů, mezi nimi např. Škoda auto, Skanska, ČEZ, Nestlé nebo Pivovary Heineken podepsaly letos v březnu deklaraci, v niž se zavázaly přijmout konkrétní kroky k odpovědnému a udržitelnému nakládání s vodou.
Vede je k tomu zcela konkrétní obava, že této strategické suroviny může být v budoucnu nedostatek.
Už dnes tento problém pociťuje např. pivovar Krušovice, který čerpá vodu z vrtů v Krušných horách, jedné z nejsušších oblastí v Česku. Aktuálně je např. na Karlovarsku spodní voda na úrovni pouhých padesáti procent proti normálu.
Těžko hledat pádnější důkaz, že sucho se stává i v Česku reálnou hrozbou. Zákeřnost této hrozby ještě umocňuje nejistota, kdy může opravdu nastat. Podle vědců to může být za dvacet let, ale klidně třeba už letos na podzim. Následky není těžké domyslet: neúroda by vyhnala nahoru ceny potravin, podniky by musely zastavovat výrobu, čistírny odpadních vod by přestaly fungovat a spousta domácností by byla odkázána na zásobování cisternami.
Zatímco stát a obce se v minulých letech soustřeďovaly na ochranu před povodněmi, o možnostech ochrany před suchem začíná vláda mluvit až nyní. Zvýšení poplatků za čerpání vody pro firmy a obce navrhuje ministr životního prostředí Richard Brabec jako jedno z opatření. O kolik by se poplatky měly zvednout, zatím jasno nemá.
Hrozba sucha je podle vědců důsledkem probíhajících klimatických změn, které nemůže Česko vlastními silami eliminovat. O to víc je šetření vodou a ochrana její čistoty žádoucí.
Je sympatické, že ministerstvo počítá i s takovými opatřeními, jako jsou obnova přirozených mokřadů, vysazování smíšených lesů, výstavba malých zadržovacích nádrží nebo podpora využívání dešťové vody.
To bude samozřejmě něco stát, takže ministr Brabec musí vládu přesvědčit, že takové výdaje mají smysl. Například využívání dešťové vody by mohlo redukovat dosavadní absurdní praxi, kdy lidé pitnou vodou, nákladně čištěnou a přiváděnou potrubím, splachují záchody nebo zalévají zahradu.
Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že využitím dešťové vody lze spotřebu pitné vody snížit přibližně o 50%. U většiny novostaveb, a to jak obytných, tak kancelářských, je dnes v západní Evropě využívání dešťové vody samozřejmostí. Tyto technologie se však zatím u nás prosazují jen velmi omezeně.
Co však v návrzích ministra Brabce chybí, je důslednější ochrana vody před znečištěním. Málo se mluví o tom, že největším znečišťovatelem podzemních vod je zemědělství, které vlivem nárůstu dotací spotřebovává rok od roku více chemikálií.
Nejsou bohužel ojedinělé případy, kdy kontaminace překračuje povolenou normu o desítky procent, a to i látek skupiny DDT. Kvůli tomu je v mnohých zemědělských oblastech voda ze studní prakticky nepoužitelná a lidé jsou odkázáni na vodovod.
Na místě by bylo vedle přísných kontrol i zrevidování dosavadních limitů a samozřejmě větší podpora ekologického zemědělství, které agrochemii nepoužívá vůbec. Populismem by nebylo ani prohlásit pitnou vodu za přírodní bohatství státu, které má být k dispozici všem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
