Jakou roli v naší historii podle vás sehrálo čs. rozhlasové vysílání ze zahraničí?
Před 75 lety, 8. září 1939, začalo v Londýně pravidelné vysílání stanice BBC v češtině. Nejprve jen 15 minut denně, na konci roku 1939 už ale českému (a nepravidelně i slovenskému) vysílání patřily tři čtvrthodiny za den.
Prostřednictvím BBC k Čechoslovákům promlouvala také naše exilová vláda. Stanice se brzy stala důležitým informačním kanálem v protektorátu, navzdory tomu, že se poslech zahraničního rozhlasu trestal smrtí a zachycení krátkých vln vyžadovalo nemalou manuální zručnost.
Po skončení 2. světové války se nejprve uvažovalo o zrušení českého programu na britském rádiu. K tomu ale vzhledem k únorovému převratu v roce 1948 nedošlo.
Namísto toho začala válka rušiček a kvůli obnovené cenzuře se opět omezil kontakt s posluchači.
V roce 1952 se české vysílání oddělilo od anglického. Spolu s Rádiem Svobodná Evropa, které vysílalo od roku 1951, se tak stanice BBC podílela i na třetím československém odboji.
Česká redakce pak pokračovala i po Sametové revoluci, její vysílání skončilo na přelomu let 2005 a 2006.
Jak zahraniční vysílání v období obou totalit podle vás ovlivnilo politiku u nás? A jaký význam mají různé zahraniční redakce dnes?
Hostem Lucie Vopálenské bude po 19. hodině historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Pokud chce říct svůj názor do vysílání, vyplňte náš formulář a my vám zavoláme!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka