Jakou roli v naší historii podle vás sehrálo čs. rozhlasové vysílání ze zahraničí?

8. září 2014

Před 75 lety, 8. září 1939, začalo v Londýně pravidelné vysílání stanice BBC v češtině. Nejprve jen 15 minut denně, na konci roku 1939 už ale českému (a nepravidelně i slovenskému) vysílání patřily tři čtvrthodiny za den.

Prostřednictvím BBC k Čechoslovákům promlouvala také naše exilová vláda. Stanice se brzy stala důležitým informačním kanálem v protektorátu, navzdory tomu, že se poslech zahraničního rozhlasu trestal smrtí a zachycení krátkých vln vyžadovalo nemalou manuální zručnost.

Po skončení 2. světové války se nejprve uvažovalo o zrušení českého programu na britském rádiu. K tomu ale vzhledem k únorovému převratu v roce 1948 nedošlo.

Namísto toho začala válka rušiček a kvůli obnovené cenzuře se opět omezil kontakt s posluchači.

V roce 1952 se české vysílání oddělilo od anglického. Spolu s Rádiem Svobodná Evropa, které vysílalo od roku 1951, se tak stanice BBC podílela i na třetím československém odboji.

Česká redakce pak pokračovala i po Sametové revoluci, její vysílání skončilo na přelomu let 2005 a 2006.

Jak zahraniční vysílání v období obou totalit podle vás ovlivnilo politiku u nás? A jaký význam mají různé zahraniční redakce dnes?

Hostem Lucie Vopálenské bude po 19. hodině historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.

Pokud chce říct svůj názor do vysílání, vyplňte náš formulář a my vám zavoláme!

autoři: luv , Tereza Sadílková
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.