Jak zní námluvy nosorožců? Samci se ozývají funěním, vrčením i harmonickým hlasem, popsali vědci

Takzvané říjové hlasy obsahují podle zooložky Ivany Cinkové silné informace o individualitě samců. „V porovnání s jinými hlasy, které jsme zkoumali, tak ty říjové hlasy obsahují nejvíc informací o jejich individualitě. Což by mohlo ukazovat, že to pro samice může být velmi důležité při výběru partnera,“ říká zooložka.

Dosud se příliš nevědělo, jakým způsobem si samce vybírají. „Jestli se páří spíše se samci, kde tráví nejvíce času na území jeho teritoria, nebo vlastně s jiným samcem, protože samice se pohybuje po území šesti sedmi teritorií,“ vysvětluje zooložka Cinková.

Ivana Cinková, zooložka z Univerzity Palackého v Olomouci|foto:Šárka Ševčíková, Český rozhlas

A jak takový říjový hlas vlastně zní? Ivana Cinková ho popisuje jako „dlouhou sekvenci sípavých až kvičivých zvuků.“ Hlasy nosorožců ale můžeme rozdělit do několika kategorií. 

„Zaprvé jsou to různé typy funění, pak to jsou různé typy vrčení, taky tam máme takový tónický harmonický hlas. A pak to jsou hlasy, který jsou vydávány v sériích, kde se opakuje více elementů za sebou a vytvářejí sérii, které jsou tvořeny při tom, jak se zvíře nadechuje a vydechuje,“ popisuje Richard Policht z České zemědělské univerzity.

Každé zvíře má svůj individuální projev

„Kontaktní hlas je individuálně specifický. Takže my jsme schopni pomocí akustických analýz rozlišit přesně, které zvíře to je,“ dodává zoolog Policht.

Zvířata jsou schopna tento hlas používat i mezi sebou. To samé platí podle zoologa i u hlasů, které samec používá, když přistupuje k samici.

Čtěte také

Jan Stejskal: Za tři roky by se mohlo narodit mládě v projektu záchrany nosorožců severních bílých

Samičky jsou schopny rozeznávat hlasy, jak svého druhu – tedy nosorožce tuponosého, tak zároveň i nosorožce Cottonova, známého taky jako severního bílého. „Jsou tam rozdíly v reakcích. Nedá se ale říct, co preferují,“ upozorňuje zooložka.

Samci nosorožců tuponosých a Cottonových pak začínají samici doprovázet ve svém teritoriu už dvacet dní před tím, než potenciální partnerka přijde do říje. „On se jí snaží zabránit, aby opustila jeho teritorium. Snaží se ji tam vlastně zadržet. A neustále ji následuje. Čím víc se blíží říje, tak tím víc k ní přistupuje a volá říjovým hlasem. To se nejvíc zintenzivňuje pár hodin před samotnou říjí,“ popisuje Ivana Cinková.

Samec se snaží zabránit samici, aby opustila jeho teritorium. Čím víc se blíží říje, tím víc k ní přistupuje a volá říjovým hlasem.
Ivana Cinková

„Samice většinou proti tomu samci protestují. Ukazuje to, že samice jsou velmi vybíravé. Což má určitě svůj biologický smysl,“ dodává Richard Policht.

„Reakce vůči samci vykazuje určitou škálu, hrozbu vůči samci zintenzivňuje. Je to poměrně sofistikovaný systém, není to jenom jediné varování, ale řada typů hlasů,“ dodává Policht.

Ve volné přírodě je ale těžké tyto hlasy nahrát, protože samice přicházejí do říje jednou za dva a půl roku.

Poslechněte si celou reportáž.

Ve Vědě Plus uslyšíte také o tom, jak se snaží české univerzity přilákat ukrajinské studenty. Jak se měří blesky? A proč mohou jeden blesk vidět lidé na různých místech, vzdálených třeba i stovky kilometrů? A energetická krize vede k rekordnímu zájmu o alternativní zdroje vytápění.