Populární samice Nájin se stala ambasadorkou projektu na záchranu nosorožců bílých severních

O další osud dvaatřicetileté Nájin a její dcery Fatu, které zůstaly na světě samy, se ve dvorském safari parku stará Jan Stejskal z oddělení komunikace a mezinárodních projektů. Rozhovor s ním připravila redaktorka Dana Voňková.

Čtěte také

Magazín Techno: Samice nosorožce severního bílého Nájin nebude už dávat vajíčka na záchranu druhu

Po rozsáhlém hodnocení etického rizika dospěl tým snažící se o záchranu nosorožců bílých severních k rozhodnutí nechat odejít do „reprodukčního důchodu“ starší ze dvou zbývajících samic, 32letou Nájin. To ještě více zdůrazňuje potřebu použití technik spojených s využitím kmenových buněk, jež jsou rovněž součástí mise BioRescue.

Nájin zůstane i nadále důležitou součástí snah o záchranu nosorožců bílých severních, a to nejen jako ambasadorka svého druhu, ale také při případném předávání sociálních dovedností budoucím mláďatům.

Nájin se narodila v Safari Parku Dvůr Králové v roce 1989 a v roce 2009 byla spolu s dalšími třemi severními bílými nosorožci přemístěna do rezervace Ol Pejeta v Keni. O pět let později experti zjistili, že poslední šance na přežití pro Nájin a celý její druh spočívá v použití pokročilých technik asistované reprodukce. Členové konsorcia BioRescue od roku 2019 odebírají vajíčka samic severního bílého nosorožce, což vyžaduje hormonální stimulaci, úplnou anestezii a následné vyhledávání vajíček pomocí transrektálně zavedené ultrazvukové sondy.

Čtěte také

Angalifu rozšířil naději. Projekt záchrany nosorožců severních bílých už má k dispozici 12 embryí!

„U nosorožců je tento postup zcela nový, a přestože jej provádějí přední světoví vědci a veterináři z týmu BioRescue tím nejbezpečněji možným způsobem, vždy existují určitá rizika pro zvířata,“ říká Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové. „Snahy o odběr oocytů od Najin přinesly jen velmi málo vajíček a z žádného z nich se nepodařilo vytvořit embryo. Po zvážení tohoto výsledku s potenciálními riziky je nejzodpovědnějším rozhodnutím přestat s Nájin pracovat jako s dárkyní vajíček. Zůstane samozřejmě součástí snah o záchranu nosorožců bílých severních, například vzorky tkání pro využití kmenových buněk se dají odebrat mnohem méně invazivněji, než je tomu v případě vajíček.“

K rozhodnutí zastavit odběr vajíček od Nájin došlo na základě posouzení vedením Etické laboratoře pro veterinární medicínu, ochranu a dobré životní podmínky zvířat Univerzity v Padově. Profesorka Barbara de Mori a její tým shromáždili všechny relevantní informace k rozhodnutí včetně zdravotního stavu Nájin a moderovali několik diskusí se všemi zúčastněnými stranami. Kromě toho využili vědeckých metod k vyhodnocení veškerých možností, jak dál s Nájin pokračovat, aby tak systematicky a objektivně podpořili rozhodnutí zúčastněných odborníků.

8 fotografií

„Bylo náročné vyhodnotit důležitost maximalizace šancí k záchraně druhu oproti prospěchu jednoho konkrétního zvířete,“ říká Barbara de Mori. „Identifikovali jsme hlavní možnosti a kombinace všech rozhodnutí, která by konsorcium BioRescue mohlo učinit, a poté je seřadili s ohledem na požadavky, jako je eliminace velkých či menších nehod, možnost opakování postupů a úspěšnost odběru vajíček.“

Čtěte také

Rekordní čtyři nová embrya a přípravy na další kroky v misi na záchranu bílého severního nosorožce

Ukázalo se, že některé scénáře mají vysokou pravděpodobnost uspokojit většinu požadavků, zatímco jiné mají poměrně nízkou šanci. Tento přístup potvrdil jasný směr diskuse, že za daných okolností pokračování sběru vajíček nebo i jiné možnosti, jako je ovariektomie (získání bio-materiálu potenciálně cenného pro budoucí IVF), nejsou eticky přijatelnými možnostmi.

Od samého začátku bylo základním pilířem práce konsorcia BioRescue a jeho partnerů při záchraně severního bílého nosorožce zvážení veškerých relevantních etických aspektů při zákrocích. „Jsme si dobře vědomi skutečnosti, že posouváme hranice toho, co je možné v oblasti ochrany přírody, ale že to vyžaduje přemýšlet i o všech etických a morálních důsledcích,“ říká vedoucí projektu BioRescue Thomas Hildebrandt z Leibnizova institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat (Leibniz-IZW). „Součástí každého postupu v našem programu je celkové hodnocení etických rizik a jsme přesvědčeni, že bychom neměli dělat něco jen proto, že můžeme. Stanovení jasných etických zásad založených na odborných znalostech z oblasti dobrých životních podmínek pro zvířata a na citlivosti vůči společenské diskuzi je základním kamenem BioRescue.“

Čtěte také

Velký úspěch při záchraně severních bílých nosorožců! Vědci vytvořili dvě životaschopná embrya

V případě Nájin byl tento rozhodovací proces obzvláště důležitý, protože dokazuje propojení mezi pohledem na populaci (zaměření na ochranu druhů) a na jednotlivá zvířata (zaměření na dobré životní podmínky zvířat). „Vyřazení jedince ze záchranného programu z důvodu jeho vlastní ochrany nebývá otázkou, o které bychom měli dlouze přemýšlet," dodávají vedoucí veterinární lékař Leibniz-IZW Frank Göritz a hlavní veterinář rezervace Ol Pejeta Stephen Ngulu. „Ale pokud je jeden jedinec polovina celkové populace, několikrát si toto rozhodnutí znovu promyslíte, protože má významný dopad na úspěšnost celého programu na ochranu přírody.“

Ultrazvuková vyšetření Nájin v první polovině roku 2021 odhalila mnoho malých, benigních nádorů na děložním čípku a děloze a také velkou cystu o průměru 25 cm v jejím levém vaječníku. Tento nález by mohl vysvětlovat, proč u ní odběry vajíček nebyly zdaleka tak úspěšné jako u druhé severní bílé samice, Fatu. Proto tým dospěl k závěru, že nejcennější rolí Nájin je být ambasadorkou ochrany svého živočišného druhu.

Populární samice Nájin se stala ambasadorkou projektu na záchranu nosorožců bílých severních|foto:BioRescue / Jan Zwilling

Stále důležitější se tak jeví i druhá část programu BioRescue. Pokročilé technologie asistované reprodukce při vytváření embryí spoléhají na reprodukční buňky (jinak též gamety), tedy vajíčka a sperma, odebrané přímo od samic a samců severního bílého nosorožce. Druh část programu, tedy techniky spojené s kmenovými buňkami (SCAT), usiluje o vytvoření umělých reprodukčních buněk z odebrané tkáně severních bílých nosorožců. Například kožní buňky odebrané z Nájin se mohou transformovat do tzv. indukovaných pluripotentních kmenových buněk, které by pak mohly být přeprogramovány tak, aby se vyvinuly do umělých gamet (tedy vajíček nebo spermií).

Čtěte také

Záchrana nosorožců v Africe souvisí s pomocí lidem, kteří tam žijí. Jedině tak se to podaří

Tato vysoce pokročilá technika, na níž v rámci BioRescue pracují týmy z japonské Kyushu University a německého Max Delbrückova centra pro molekulární medicínu (MDC), umožňuje výrazně zvýšit počet gamet dostupných pro produkci embryí, a proto se může podstatně znásobit šance na úspěch. Navíc výrazně rozšiřuje genetický rezervoár programu umělé reprodukce. Metoda SCAT je stále nedostupná pro reprodukci nosorožců, ale pokrok, kterého dosáhly týmy v Kyushu a MDC, přináší velkou naději, že v příštích letech by mohla embrya severního bílého nosorožce vznikat i z umělých gamet.

Také keňská vláda, která souhlasila s tím, že posledním nosorožcům bílým severním poskytne domov a je dlouhodobě mimořádně významným partnerem celého projektu BioRescue, rozhodnutí podporuje. „Vláda prostřednictvím ministerstva turismu a divoké přírody douhodobě dbá na ochranu druhů a biotopů tak, abychom zajistili jejich přežití do budoucna. Nemáme jinou možnost než přijmout, že Nájin není schopna s ohledem na vysoký věk poskytovat další vajíčka, jako fakt. Je naší povinností ji nyní v rámci zachování jejího welfare z programu odběrů vyřadit. Jsme však přesvědčení, že v budoucnu sehraje významnou roli pro příští generace nosorožců bílých severních, ačkoli půjde o potomky její dcery Fatu,“ uzavírá ministr turismu a divoké přírody Najib Balala.

O účastnících projektu:

Safari Park Dvůr Králové je jedním z nejlepších chovatelů nosorožců na planetě a jediné místo, kde se mimo Afriku rozmnožili nosorožci bílí severní. Byly to právě Fatu a Nájin. Safari park je hlavním koordinátorem projektu na záchranu nosorožců bílých severních. 

Leibnizův institut pro výzkum divokých a zoo zvířat je mezinárodně uznávaná německá výzkumná organizace. Cílem institutu je porozumět přizpůsobivosti divočiny v kontextu globálních změn a podpořit přežití životaschopných populací druhů. Právě proto zkoumá rozmanitost z hlediska vývoje a historie, mechanismu evolučních přizpůsobení a jejich hranice včetně nemocí a vztahů divočiny v propojení s prostředím a lidmi. Ve všech sférách výzkumu využívá nejlepší odborníky z oblastí biologie, veterinární medicíny a různých mezidisciplinárních oborů. V úrovních od molekul po nejširší krajinný kontext vede dialog s veřejností i soukromými vlastníky. Navíc poskytuje jedinečný servis vědecké obci. 

Kenya Wildlife Service (KWS) je státní korporace, která byla založena zákonem (Cap 376) a potvrzena dalším zákonem v roce 2013. Jejím úkolem je ochrana a management divoké přírody v Keni a vymáhání souvisejících zákonů a nařízení. KWS zajišťuje ochranu a management divoké přírody ve všech chráněných územích včetně komunitních rezervací ve spolupráci s dalšími partnery.

Ol Pejeta je největším útočištěm pro nosorožce dvourohé ve východní Africe a jediným místem v Keni, kde žijí šimpanzi. Zároveň tu žijí také dvě poslední samice nosorožce bílého severního. To vše chrání unikátní jednotky se psy, pohybová čidla s kamerami, elektrický ohradník napájený sluneční energií i specializovaná jednotka strážců. 

Avantea je laboratoř biotechnologického výzkumu a reprodukce zvířat se sídlem v italské Cremoně. Během dvou desetiletí nashromáždila neocenitelné know-how a vědomosti v oblasti asistované reprodukci dobytka, které nyní může aplikovat i na divoká zvířata.