Jak žili pravěcí nosorožci?

Nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis) patří spolu s mamuty k ikonickým zvířatům doby ledové. Z pouhých čtyř nálezů kompletních koster a mumií víme, že tito nosorožci měli dlouhé tělo na relativně krátkých nohách, velmi dlouhý přední roh a dlouhou hnědou srst. To ostatně ukazují i jeskynní malby. Další podrobnosti nyní přineslo zkoumání exempláře, který byl v roce 2007 objeven na dolním toku řeky Kolyma na Sibiři. Nosorožec byla samice, která zahynula asi před 39 000 lety. Zachovala se z ní hlava i trup s končetinami, ale většina vnitřních orgánů chybí. Výjimkou je žaludek, který obsahuje zbytky potravy. Z něj je patrné, že srstnatí nosorožci se živili bylinami, mezi kterými hlavní místo zaujímali předchůdci obilovin.

Samice vážila asi 1500 kilogramů, což odpovídá současnému nosorožci jávskému. Ocas a uši byly menší než u moderních druhů nosorožců, což je vzhledem ke klimatu doby ledové logické. Tvar uší také přesně odpovídá tomu, jak je zachycen na paleolitických jeskynních malbách. Na břišní straně těla se nacházela dvojice bradavek. Z toho vyplývá, že srstnatí nosorožci mohli přivádět na svět jen jedno, maximálně dvě mláďata.

Zdroj: Biology Bulletin