Jak staré jsou jeskynní obrazárny

22. září 2010

Určit stáří pravěkých maleb je pro vědce tvrdý oříšek. Nezodpovězené otázky týkající se nejhlubších kořenů umění by měla vyřešit nová metoda datování.

Mnohá z barviv, jimiž pravěcí umělci malovali na stěny a klenby jeskyní, byla organického původu. Často se používal například uhel z ohořelého dřeva. Díky tomu se archeologům otevírá možnost určit stáří pravěkých obrazáren tradiční radiokarbonovou metodou. Ta však trpí dvěma velkými neduhy. Odebráním vzorku barvy se poškodí obraz. Navíc nelze vyloučit znečištění vzorku mnohem mladší organickou příměsí. Pak je výsledek analýzy samozřejmě výrazně zkreslen. Rytiny nelze radiokarbonovou metodou datovat vůbec.

Britští archeologové z Bristolské univerzity vyvinuli novou metodu datování pravěkých maleb a rytin, která je výrazně spolehlivější a navíc ponechává obrazy zcela netknuté. Vědci analyzují vrstvičky vápence, které se v průběhu věků na malbě či rytině usadily. Jejich stáří určí na základě rozpadu izotopů uranu.

V příštích třech letech by mělo být novou metodou stanoveno stáří dlouhé řady evropských jeskynních obrazáren. Máme se na co těšit. Už první analýzy z proslulé španělské jeskyně Altamira přinesly velké překvapení. Malby, na nichž dominují obrazy divokých turů a bizonů, nevznikly najednou. Nejstarší obrazy byly namalovány možná už před 35 000 roků. Nejmladší malby jsou staré 14 000 let. Znamená to, že pravěké obrazárny vznikaly postupně a jsou dílem stovek generací.

O tom, že malování na jedné lokalitě po mnoho pokolení bylo v lovecko-sběračských společenstvích běžné, svědčí příklad skalních maleb Aboriginců z Arnhemu na severu Austrálie. Na tamějších skaliscích najdeme 15 000 let staré malby vakovlků tasmánských, kteří byli na australském kontinentu dávno vyhubení. A vedle nich září pestrými barvami padesát let staré obrázky automobilů, letadel a střelných zbraní.

Zvukovou podobu této zprávy jste mohli slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 10. 10. 2008.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.