Jak se svítí v nanosvětě?

1. červen 2006

Mohutný rozvoj nanotechnologií vede ke vzniku stále nových výrobních postupů a nástrojů pro práci v mikrosvětě. Málokdo si uvědomuje, že v nanosvětě je často třeba také svítit - a baterkou to rozhodně nejde. Americký institut pro standardy a technologie (NIST) vyvinul technologii výroby nanovláken emitujících světelné záření.

Světelný zdroj pro mikrosvět vyvinutý a testovaný v americkém institutu NIST pracuje na principu běžných LED nebo polovodičových laserů, má však podobu nanovlákna o průměru 30 až 500 nanometrů (podle požadovaného použití) a délce přibližně 12 mikrometrů. Minimální dosahovaný průměr je padesátkrát menší než u obdobných produktů jiných pracovišť, což znamená významný průlom ve snaze o zmenšování rozměrů. Jde o krystalická vlákna z galiumnitridu, která se pěstují ve vysokém vakuu ukládáním jednotlivých vrstev atomů na křemíkový krystal. Z něj pak vyrůstají vláknité struktury schopné po vybuzení elektrickým proudem či laserem emitovat viditelné nebo ultrafialové světlo - v závislosti na uspořádání vrstev a přimíchání dalších složek.

NIST je zatím jediné pracoviště na světě, které dokáže taková osvětlovací vlákna pěstovat bez použití kovových katalyzátorů. Díky tomu mají její produkty nejen podstatně menší průměr, ale také vyšší světelný výkon a lepší vyzařovací charakteristiky než dosavadní struktury tohoto druhu.

Světlo emitující nanostruktury mají před sebou skvělou budoucnost: předpokládá se například využití v "laboratořích na čipu" schopných rychle identifikovat přítomnost chemických látek nebo biologických substancí, ve skenovacích mikroskopech s podstatně větším zvětšením a rozlišením, než mají ty dnešní, nebo v extrémně přesných nástrojích pro mikrochirurgii. Celá řada aplikací se samozřejmě nabízí i v průmyslu, komunikační technice a počítačích.

Výzkumná laboratoř NIST v akci

NIST v současnosti testuje celou řadu typů luminiscenčních nanovláken. Vývoj směřuje k jejich přenášení z křemíkových krystalů na jiné substráty (například safír) a k jejich modifikacím pomocí ovlivňování růstu elektrickým polem.

autor: Petr Kos
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.