Jak se nás týká samit EU v Pórto Karrás

20. červen 2003

Na řecký poloostrov Chalkidiki odletěla naše nejvyšší vládní reprezentace. Předsedu vlády Vladimíra Špidlu doprovází ministr zahraničí Cyril Svoboda i hlavní český vyjednavač s EU Pavel Telička a další diplomaté (a jelikož prezident republiky je momentálně v USA zůstává doma představitelem země zřejmě až předseda Senátu Petr Pithart).

Samit EU, který se měl původně konat v Soluni, v druhém největším řeckém městě, byl na poslední chvíli z bezpečnostních důvodů přenesen do malého turistického letoviska Pórto Karrás, téměř odříznutého od světa. A 22 tisíc delegátů, novinářů a dalšího doprovodu se muselo ubytovat v malých rodinných hotýlcích roztroušených po celém poloostrově. Na bezpečnost dohlíží 17 tisíc policistů a 4 tisíce vojáků.

Řeckého samitu EU se poprvé účastní premiéři desítky kandidátských zemí, dohromady tam tedy zasedá 25 předsedů vlád a jejich ministrů zahraničí. Ukázkou pravého "Babylonu" musí být jejich diskuse prostřednictvím 23 oficiálních jednacích jazyků EU - a už proto bychom asi neměli od tohoto setkání očekávat příliš.

Na programu byl nicméně v pátek předběžný návrh budoucí evropské ústavy - respektive jen dvou úvodních kapitol připravovaného textu, které přítomným státníkům předložil prezident evropského Konventu, bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing. Bylo by jistě zázrakem, kdyby všechny členské a kandidátské státy schválily tento text rovnou a bez jakýchkoli připomínek, spíše se zatím jen zjišťují jejich první reakce a hlavní slovo o evropské ústavě bude mít až podzimní Mezivládní konference, která by ještě mohla celý návrh hodit pod stůl. Někteří účastníci samitu v Pórto Karrás s dokumentem souhlasí, jiní mají určité výhrady, ale dohodli se, že je to dobrý podklad k další diskusi. Všichni si totiž uvědomují, že text je výsledkem kompromisu, k němuž zástupci členských zemí v evropském Konventu dospěli po velmi dlouhé a namáhavé diskusi a dá se proto čekat, že další změny textu budou navrhovány spíše opatrně.

Jeden z našich tří zástupců v Konventu, senátor Josef Zieleniec se domnívá, že Mezivládní konference by měla schválit ústavu tak, jak ji Konvent dohodl. Je to podle něj "přehledný dokument", který přesně vymezuje, co patří do pravomoci národních států a co do pravomoci evropských institucí. Není to prý v žádném případě cesta k evropskému superstátu, naopak, Josef Zieleniec tvrdí, že ústava vnáší do EU více demokracie než měla dosud. Zcela opačný názor má ale zjevně náš další zástupce v Konventu, místopředseda ODS Jan Zahradil, který tam reprezentuje PSP a který minulý týden dokonce tuto instituci demonstrativně opustil během předposledního zasedání, údajně na protest proti procedurálním praktikám Giscarda d'Estaing. Ovšem vzhledem k tomu, že se to stalo právě před týdnem, těsně před referendem o vstupu ČR do EU, vznikla nejspíš oprávněná domněnka, že tak učinil "účelově", aby ještě na poslední chvíli nějak ovlivnil voliče u nás a sugestivně jim naznačil, že se snad v EU nedodržují demokratické principy. Výsledek referenda tím ale přece jen nezměnil a naši občané, jak známo, schválili vstup do unie tříčtvrtinovou většinou.

Tato historka by dnes už nebyla ani moc zajímavá, kdyby z ní nevyplývalo žádné poučení a varování do budoucna. Pomineme-li triviální otázku, zda vůbec může zástupce státu odejít z nějakého mezinárodního zasedání jen o své vlastní vůli, bez předchozího souhlasu orgánu, který ho tam vyslal, aby ho reprezentoval, v tomto případě PS českého parlamentu, máme před sebou jiný závažný problém české zahraniční politiky, s nímž se setkáváme poměrně velmi často - že totiž navenek nevystupujeme shodně a že takříkajíc nemluvíme stejným jazykem.

Je přece jasné, že ve vztahu k EU - a navenek vůbec - bychom si své vlastní spory měli předem vyřešit doma. Chceme-li se v budoucnu chopit příležitosti, kterou nám členství v EU poskytne, měla by mít naše reprezentace jasno alespoň v tom, co můžeme realisticky požadovat a na čem nakonec opravdu chceme trvat. Jinak ničeho nedosáhneme. Budou-li čeští zástupci nadále vystupovat odlišně, podle svých stranických preferencí, a navzájem si podrážet nohy na mezinárodní scéně, nikomu z nás tím neprospějí a nikam se tak ani nedostaneme.

Už teď bychom proto měli myslet na to, jak se budeme chovat, až v EU budeme. Jejími řádnými členy se staneme už za necelý rok. Řecký samit byl první, na němž vystupovali premiéři kandidátských zemí včetně českého premiéra a otázka budoucí evropské ústavy je teď jen první zkouškou, v níž se můžeme projevit.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.