Jak omezit závislost na mobilu? Americké školy nadchly uzamykatelné obaly

Deník Washington Post přináší článek o tom, že více než šest stovek amerických škol si oblíbilo jednoduchý recept na boj proti závislosti na mobilních telefonech. Přišel s ním jednatřicetiletý Graham Dugoni. Podnikatele v roce 2012 pohoršil zážitek na hudebním festivalu v San Franciscu. Všiml si muže, který tam tancoval bez jakýchkoliv zábran a zřejmě v opilosti. Kolemjdoucím se to zdálo legrační, natočili ho a záběry umístily na portál YouTube.

Dugoni se přiklání k názoru, že lidé jezdí na podobné festivaly, aby se družili a sdíleli společné emoce, do nichž se ale nedokáže vžít někdo, kdo na místě fyzicky nebyl.

Americký list v tomto kontextu vzpomíná třeba na legendární Woodstock v roce 1969 nebo na koncerty kapely Grateful Dead mezi 60. a 90. lety. Jenže teď má každý návštěvník podobné akce chytrý telefon a intimita skupiny je ta tam. Dugoni si proto položil otázku, jakou míru soukromí tedy máme na veřejnosti očekávat. A dospěl k tomu, že je zkrátka potřeba vypnout mobilní telefon.

V roce 2014 proto založil společnost s názvem Yondr. Vyrábí malá šedá pouzdra, do nichž se schová a zamkne mobilní telefon tak, aby nebyl dostupný prstům a očím jeho majitele. Dnes už se v Severní Americe, Evropě i Austrálii používají stovky tisíc těchto dočasných obalů.

Lidé, kteří vcházejí do školy, soudní síně, koncertní haly, zdravotnického zařízení, na svatbu nebo jinou událost, jsou při příchodu požádáni, aby do pouzdra uložili svoje mobilní zařízení.

Telefon v obalu ale i poté zůstává u svého majitele, který při odchodu z akce mobil osvobodí pomocí jednoduchého zařízení. Zamykatelná pouzdra si mohou pořadatelé pronajmout na jedinou příležitost nebo i na delší dobu.

Revoluce na školách

Podle deníku Washington Post se už teď používají ve více než šesti stovkách amerických škol. A efekt je prý okamžitý. Zpočátku jsou lidé nervózní a nejistí, nevědí, co dělat s rukama. Pak si ale zvyknou. Třeba ve frontách na občerstvení je nově v koncertních halách častěji slyšet, jak si návštěvníci povídají o samotném uměleckém zážitku.

Děti a mobily

Dugoni tvrdí, že se lidé do konverzací s ostatními plně zapojují a pocit z toho je odlišný, než jaký byl předtím s plně dostupným mobilním telefonem. Na střední škole v kalifornském San Lorenzu, která začala Yondr požadovat po svých studentech, je prý rovněž rozdíl markantní.

Jak říká ředitelka školy Allison Silvestriová, známky žáků šly nahoru a nepříjemností spojených s disciplínou je také mnohem méně. Problémů se vzdorovitostí studentů nebo nedostatkem vzájemného respektu údajně ubylo o celých 82 procent.

Většina sporů mezi učiteli a mladými lidmi se totiž týkala právě užívání mobilních telefonů. Silvestriová připouští, že teď je ve škole opravdu hluk. Za přínosné ale považuje, že spolu studenti mluví, čtou si, hrají s míčem a jsou zkrátka společenštější. Nestojí už jen v kroužku, aby si posílali zprávy.

Proč používat mobil?

Autor nápadu Graham Dugoni se dlouhodobě zajímal o filosofii a v Atlantě krátce pracoval ve finančnictví. Nakonec ho to vedlo k výzkumu příčin úzkosti, k čemuž využíval knih Sørena Kierkegaarda, Martina Heideggera nebo Alberta Borgmanna. Takže úvaha o tom, že používání nových technologií s sebou přináší stres, pro Dugoniho nebyla nová.

Nástup mobilních telefonů podnikatel pro jeho důležitost přirovnává třeba k vynálezu novin. Dugoni říká, že lidé si dostatečně neuvědomují, jak obrovský rozdíl je mezi lidskou bytostí s telefonem v kapse a bez něj.

online nakupování

Podle loňského průzkumu organizace Pew Research Center mají chytrý telefon tři čtvrtiny dospělých Američanů. Dugoni argumentuje, že když posíláme textovou zprávu někomu, kdo není v místnosti, energii vlastně vysíláme jinam. Když to dělají všichni, energie se ztrácí venku, lidem uvnitř se mění perspektiva a už se to dá jen těžko napravit.

Třeba americký komik Dave Chappelle nechává zamknout telefony návštěvníků svých koncertů už roky. Podle Carly Simsové, která umělce zastupuje, takový přístup dává zpěvákům a dalším účinkujícím svobodu, že nebudou při koncertě bombardováni žádostmi o fotografie a že jim nesvítí telefony do tváří, když se pokoušejí improvizovat. A znepřístupněné telefony neruší ani ostatní diváky.

Dugoni po lidech chce, aby se zeptali sami sebe, co je cílem okamžitých zpráv, sdílení a lajků. Je to výraz účinnosti techniky, kdy všechno je snadnější, lacinější a rychlejší? Odpovídá, že všechno, co si opravdu užíváme, nemá s výkonností moc společného. Hrát nějakou melodii rychleji nedává smysl. Stejně tak bychom si podle něj měli položit otázku, zda opravdu chceme být výkonnější při našich sociálních kontaktech, uzavírá deník Washington Post.

autor: mam
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.