Jak je to s těmi schůzemi v Poslanecké sněmovně

Nuže, jak se to tedy má se všemi oněmi schůzemi Poslanecké sněmovny, z nichž některé vůbec nebyly, některé byly přerušeny a některé byly svolány jako mimořádné. Má se to takto: Ona schůze, která vůbec nebyla, protože nebyl schválen její program, měla začít pětadvacátého listopadu, byla to schůze čtyřicátá třetí a měla na pořadu požehnaných, takřka sto osmdesát bodů programu. Trvala by bývala určitě nejméně dva týdny. Jen některé z oněch bodů byly zařazeny do programu schůzí následujících, čtyřicáté čtvrté a čtyřicáté páté. Obě však byly přerušeny - čtyřicátá čtvrtá do devátého prosince a ta druhá do desátého prosince. Proč? Aby Poslanecká sněmovna alespoň zahájila rozpravu o Lisabonské smlouvě, která je jediným bodem programu oné mimořádné, šestačtyřicáté schůze Poslanecké sněmovny. Jenže podle posledních zpráv se ODS rozhodla schůzi zablokovat.

Schválení návrhu zákona o státním rozpočtu, jehož třetí čtení je na programu schůze čtyřicáté páté, je ovšem také důležitým aktem každého dobrého hospodáře a tím rozhodně Topolánkova vláda chce být. Připomeňme, že ten letošní rozpočet počítá zhruba s příjmy ve výši jednoho bilionu, sto čtrnácti miliard korun a výdaji jednoho bilionu sto padesáti dvou miliard, to znamená se schodkem zhruba osmatřiceti miliard.

Není-li rozpočet schválen - sociální demokraté a komunisté pro něj zřejmě ruce nezdvihnou - hospodaří vláda podle tak zvaného rozpočtového provizoria, což jsou celkové výdaje a příjmy rozpočtu předcházejícího roku. Měsíčně je ovšem k dispozici jen jedna dvanáctina celkových výdajů, která za celý rok dá onu celkovou sumu rozpočtových výdajů. Hospodařit podle rozpočtového provizoria není sice žádnou katastrofou, ale nevrhá to dobré světlo na žádnou vládu, neboť to vypovídá o její slabosti.

Vládní koalice dala opozici do rukou relativně dobrý důvod nezdvihnout ruce pro rozpočet, protože ten je koncipován na základě původně předpokládaného růstu HDP ve výši čtyř celých, osmi desetin procenta. Opozice by si jistě našla jiný důvod nesouhlasu, ovšem postavit rozpočet na chimérickém růstu opravdu není příliš racionální. Je sice pravda, že nikdo neví, jaký bude v příštím roce růst, ale jistě by přinášelo menší rozpočtové obtíže vycházet z pravděpodobnějšího růstu HDP, než z onoho původně předpokládaného, předkrizového, relativně vysokého růstu. I bývalý ministr sociálně demokratických vlád, a dnešní prezident Asociace penzijních fondů, Jiří Rusnok, se však dle Lidových novin domnívá, že je lepší schválit rozpočet nyní, i když není dokonalý. A dodává, cituji: odhady růstu naší ekonomiky se mění prakticky každý týden, konec citátu. Ta přerušená, pětačtyřicátá schůze se bude prakticky zabývat jen financemi. Má na programu sedm bodů, ale ty všechny se týkají peněz. Bude se zabývat jednak oním třetím, to znamená již posledním čtením státního rozpočtu, jednak dílčími výdaji a rozpočty.

Aby toho nebylo málo, tak o den dříve, tj. devátého prosince, po oné, dnes již ohrožené mimořádné schůzi, která měla být věnována rozpravě o Lisabonské smlouvě, má probíhat přerušená schůze čtyřiačtyřicátá, jejíž několik bodů se již projednalo, ale dobrá polovina jich ještě k projednání zbývá. Z těch důležitých norem se jedná o druhé čtení návrhu trestního řádu, jehož konečné schválení není ale časově nijak limitováno. Horší je to s třetím čtením novely o dani z příjmu, kde hrozí nebezpečí z prodlení, protože koalice i Poslanecká sněmovna poněkud zaspaly. V návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů z roku dva tisíce sedm totiž stálo, že v roce dva tisíce devět se sice sníží daně pro fyzické osoby z patnácti na dvanáct a půl procenta, jenže se zapomnělo na to, že byly zároveň sníženy daňové slevy pro rodinné příslušníky. Takže by v roce dva tisíce devět - zejména pro nízkopříjmové skupiny občanů - byla daňová zátěž ve skutečnosti vyšší než v roce dva tisíce osm a občané by brali míň peněz. Předkládaná novela tedy, mimo jiné, tuto situaci ruší.

Ale to všechno není důležité. Důležité jsou signály z Poslanecké sněmovny, které ukazují, jak slabá je ve skutečnosti vládní koalice. O to více je třeba si cenit jejího reformního úsilí i reformního úsilí jejího premiéra.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .