Jak fouká na Venuši
Astronomové z Baskické univerzity ve španělském Bilbau získali nové poznatky o větrné atmosféře Venuše.
Planeta Venuše je přibližně stejně velká jako Země, ale to je to jediné, v čem se jí podobá. Kolem své osy se otáčí mnohem pomaleji a ještě k tomu v opačném směru - tedy z východu na západ. Venuše má hustou atmosféru z oxidu uhličitého, který způsobuje silný skleníkový efekt - teplota povrchu dosahuje 450 stupňů Celsia, takže olovo se zde vyskytuje v kapalném stavu. Tlak na Venuši je srovnatelný s tím, jaký panuje v oceánech o hloubce jednoho kilometru. Další specialitou Venuše jsou silné větry, které v horních vrstvách atmosféry ženou mraky rychlostí až 360 kilometrů za hodinu. Mraky pak planetu oběhnou za pouhé čtyři dny.
Výzkum prováděný v 70. a 80. letech minulého století ukázal, že jde o permanentní fenomén, a že na některých místech u povrchu planety rychlost větru klesá skoro k nule. Nové poznatky nyní získali vědci z Baskické univerzity, kteří využili snímky pořízené spektrometrem VIRTIS na palubě sondy Venus Express. Zjistili, že mezi rovníkem a střední zeměpisnou šířkou planety větry konstantně vanou od východu na západ a jejich rychlost s výškou klesá ze 360 na 180 kilometrů za hodinu. Další novinkou je objev, že v severojižním směru se mraky pohybují jen velmi pomalu - jejich rychlost dosahuje pouze 15 kilometrů za hodinu. Oproti dřívějším předpokladům ale není stálá a vědci objevili fluktuace, které si podle univerzitní zprávy zatím nedokážou vysvětlit.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
