Jak bakterie zlomí magnety
Bakterie s magnetickým smyslem se před rozdělením ohne do tvaru rohlíku. Tento trik jí umožňuje rozlomit pevný vnitřní kompas.
Magnetický smysl nemají jen holubi nebo mořské želvy. Od 70. let minulého století známe takzvané magnetotaktické bakterie, které se dokáží orientovat podle zemského magnetického pole. Jejich buňky obsahují drobné organely magnetosomy, které obsahují krystalky minerálů s magnetickými vlastnostmi (např. magnetit). Samotné magnetosomy vydávají jen slabé magnetické pole, aby mohly sloužit jako vnitřní kompas, musí z nich bakterie sestavit delší řetízky.
Problém s takovým uspořádáním nastane, když se bakterie chystá rozdělit na dvě dceřinné buňky. Bakterie se normálně dělí tak, že narostou do délky a zaškrcují svou membránu, až se „přeštípnou“ na dvě poloviny. Síla zaškrcení však není dost velká na to, aby přeštípla také magnetické řetízky. Přesto se magnetotaktické bakterie dělí stejně suverénně jako všechny ostatní.
Němečtí mikrobiologové sledovali bakterie Magnetospirillum gryphiswaldense pod elektronovým mikroskopem. Zjistili, že bakterie se před rozdělením ohne do přibližně 50stupňového úhlu, takže získá tvar podobný rohlíku. V místě ohybu zeslábnou přitažlivé síly, které drží jednotlivé magnetosomy pohromadě. Bakterie tak při dělení svůj vnitřní kompas snadno zlomí na dva kusy a každá dceřinná buňka odejde s jedním z nich.
Zdroj: Molecular Microbiology
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
