Jak asi vypadal pád Jana Masaryka?

6. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Badatelé Jan Špička a Martin Čermák pracovali na studii o smrti Jana Masaryka téměř dva roky

Nový výzkum ukazuje, jaká mohla být mechanika pádu Jana Masaryka z okna jeho bytu. Odhaduje také jeho příčiny.

Vyšetřovatelé z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se zabývají případem smrti Jana Masaryka. Poválečný ministr zahraničí byl nalezen 10. března 1948 pod okny svého bytu v Černínském paláci. Absolventi Západočeské univerzity Martin Čermák a Jan Špička se ve své studii zaměřili na technickou stránku jeho smrti.

Podle měření a výpočtů mladých nadšenců byl Masaryk těsně před pádem zvenku na římse čelem ke zdi mezi okny. Osa jeho těla byla od okraje okna vzdálena zhruba 1 metr.

Odkud spadl Jan Masaryk? 

Měření badatelů v srpnu 2018 na nádvoří Černínského paláce, kde Jana Masaryka našli 10. března 1948 ráno mrtvého

Po dvouletém měření dospěli k závěru, že Jan Masaryk nevypadl z okna, ale spadl z široké okenní římsy mezi dvěma okny svého bytu. „Podle našich měření a výpočtů byl Masaryk těsně před pádem na římse zvenku čelem ke zdi mezi okny. S tím, že osa jeho těla byla od okraje okna vzdálena zhruba 1 metr,“ shrnuje výsledky výzkumu Martin Čermák. „Jako by se chtěl mezi okny před někým schovat. Nicméně byl tak daleko, že případný útočník by mohl zasáhnout pouze paži Jana Masaryka. Mohl maximálně způsobit ztrátu jeho rovnováhy.“

Případný útočník zřejmě mohl zasáhnout pouze paži Jana Masaryka a mohl způsobit ztrátu jeho rovnováhy.

„Fatální zranění potvrzují, že Masaryk na nádvoří dopadl nohama, přičemž nemohl letět z okna, ale právě z římsy,“ doplňuje Jan Špička. Z fotografií a pitevního protokolu víme, že poranění byla naprosto symetrická a jeho poloha byla kolmo dolů.

Do už pátého vyšetřování celého případu se promítly nové znalosti a zkušenosti. Důvodem nového zkoumání byla nejen nahrávka tehdejšího policisty Hofmana, kterou poprvé zveřejnil Český rozhlas, ale také tento výzkum. 

Věděli jsme, že do vyšetřování by se mohla promítnout technika, která v době předchozích čtyř pokusů nebyla k dispozici.


Martin Čermák, Západočeská univerzita

Jan Špička leze na římsu Černínského paláce, aby přeměřil její rozměry

Při svém výzkumu amatérští badatelé vycházeli z dostupných fotografií, situačního plánku, pitevního protokolu a především ze svých měření, na jejichž začátku bylo přesné měření oken římsy a nádvoří Černínského paláce. „Všechny další testy jsme dělali v laboratoři na Západočeské univerzitě. tam jsme navrhovali nádvoří Černínského paláce a celou situaci: okno, římsy a v laboratoři se odehrávala i základní simulace pádu a vyhodnocování měření,“ popisuje Martin Čermák. Čtyři dobrovolníci Masarykových proporcí pak zkoušeli i různé varianty pádu z římsy,

Ukázalo se, že všechny varianty pádu jsou možné. Pokaždé by Masaryk mohl dopadnout tam, kde byl nalezen. „Jako nejvíc pravděpodobná nám vychází varianta normální skok s použitím rukou. Což mně osobně přijde jako reálná situace,“ říká Jan Špička.

Jak měření probíhala? Dozvíte se ve Studiu Leonardo zítra 7. března na Českém rozhlase Plus po 14:00.

Otazníky, které čekají na vyšetřovatele

Martin Čermák provádí testovací odskok od simulované římsy

Technicky zaměřená studie mladých badatelů nehledala odpověď na otázku, proč Masaryk na římsu vůbec lezl. „Napadají vás přitom ale různé úvahy. Pokud se rozhodl spáchat sebevraždu, proč si psal projev na další den, který kolem půlnoci dokončil? A proč by si na sebe bral pyžamo? A proč by vlastně šplhal po římse nebo na okno?“ ptá se Martin Čermák. 

Tento úkol stojí před vyšetřovateli Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu: dát dohromady více než 70 let stará historická fakta o smrti Jana Masaryka, přidat nový technicky zaměřený výzkum i informace z objevené nahrávky policisty Hofmana. A ideálně také mít přístup k ruským archivům.

autoři: Eva Kézrová , mrk | zdroj:
Spustit audio

Související