Izraelský premiér Ehud Olmert byl vyzván k demisi

29. květen 2008

Volání po demisi izraelského premiéra Ehuda Olmerta sílí od chvíle, kdy před třemi týdny začalo jeho vyšetřování kvůli podezření z přijímání horentních úplatků, zpronevěry a praní špinavých peněz. Situace se vyhrotila po úterním výslechu hlavního svědka, amerického podnikatele Morrise Talanského, který vypověděl, že Olmertovi v průběhu 15 let předal 150.000 dolarů v hotovosti a další tisíce dolarů jako půjčku, kterou premiér nikdy nevrátil.

Talansky sice zdůraznil, že nešlo o úplatky, ale příspěvky na předvolební kampaně a že za své peníze nic nečekal ani nezískal, ale jeho svědectví Olmertovi příliš nepomohlo; těžko říct, zda mu víc uškodil Talanského výrok, že premiér trval na předávání peněz v obálkách s tím, že "tak je to v Izraeli zvykem", anebo přiznání, že finančník hradil Olmertově rodině dovolené v zahraničí, soukromé pobyty v luxusních hotelech a letenky.

V Izraeli převažuje názor, že Olmert by neměl v křesle premiéra zůstat ani den. Na jeho obranu nevystoupil jediný politik a nevěří mu nejen tři čtvrtiny veřejnosti, ale ani polovina členů jeho vlastní strany Kadima. Politickou scénu ještě víc rozbouřila koaliční Strana práce, jejíž předseda a ministr obrany Ehud Barak vyzval ve středu Olmerta, aby odešel z čela vlády. Vyjádřil přesvědčení, že Olmert nemůže vést zemi, která je v tak složité bezpečnostní situaci, a zároveň řešit své osobní problémy. Ponechal na premiérovi, zda podá demisi, pozastaví výkon své funkce nebo si vezme dovolenou, a vyzval Kadimu, aby Olmerta vyměnila. Pokud premiér neodejde, Strana práce bude usilovat o předčasné volby, řekl Barak. Žádný termín pro splnění své výzvy však nestanovil.

Právě to mu mnozí vyčítají - očekávalo se od něj oznámení o stažení Strany práce z koalice, které by způsobilo pád vlády. Koalice už teď disponuje jen křehkou většinou 63 hlasů ve 120členném Knesetu poté, co ji v lednu opustila strana Jisrael Bejtejnu a po vypuknutí Olmertova skandálu přešla k opozici i část strany důchodců. Pokud by koalice ztratila i 19 poslanců Strany práce, musely by se konat předčasné volby.

Ehud Barak sice vyjádřil přesvědčení, že jeho strana volby vyhraje, ale asi tomu sám moc nevěří, a proto jeho výzva nebyla ultimativní. Průzkumy jednoznačně vyznívají ve prospěch opozičního pravicového Likudu Binjamina Netanjahua, který by získal až 30 křesel oproti 21 pro Stranu práce a zvítězil by i v případě, že by Olmerta v čele Kadimy nahradila poměrně oblíbená vicepremiérka a ministryně zahraničí Cipi Livni. Ta by se automaticky stala prozatímní premiérkou, pokud by Olmert odstoupil. Kadima by se pak pokusila sestavit novou vládu, a kdyby se jí to nepodařilo, následovaly by předčasné volby, které by se mohly konat ještě letos.

Olmert na Barakovu výzvu reagoval prohlášením, že neodstoupí. Řekl, že podobné vyšetřování před ním potkalo už čtyři jiné premiéry, že "ne každý, kdo je vyšetřován, musí rezignovat" a že všechno řádně vysvětlí. Jeho právníci prý veškeré pochybnosti vyvrátí při křížovém výslechu Talanského, který má proběhnout v půli července.

Veřejnost, politici i média jsou však nanejvýš rozhořčeni. I kdyby se nakonec celý případ nedostal až k soudu, je dost nechutné a šokující už to, co se Izrael dozvěděl, soudí komentátoři. Z výslechu Morrise Talanského vyplynulo, že Olmert si jako starosta Jeruzaléma a pozdější ministr průmyslu, obchodu a práce žil nad poměry, využíval peněz amerického Žida k financování vlastních dovolených v luxusních hotelech, nechal si dávat desetitisíce dolarů v obálkách a nevedl o tom žádné oficiální záznamy, a dokonce ani neplatil dluhy. Lidé, kteří žijí na náklady druhých, aby uspokojili svou touhu po okázalém životním stylu, nemají ve vládě co dělat, zdůrazňují média a ptají se: jak to, že se Olmert nestydí?

Izraelští analytici jsou přesvědčeni, že se Olmert nevzdá - stejně jako před rokem, kdy odolal výzvám k demisi kvůli nepovedené druhé libanonské válce. Po vypuknutí současného skandálu slíbil, že rezignuje, jen bude-li oficiálně obviněn. Vyšetřování bude probíhat ještě řadu měsíců a zatím není jasné, zda povede k obžalobě. I kdyby však vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Olmert nespáchal trestný čin, ne vše, co je v mezích zákona, je zároveň etické. Před premiérem stojí nelehký úkol přesvědčit Izrael, že se nedopustil ničeho nemorálního, a to se zdá v této chvíli nepředstavitelné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: gzb
Spustit audio