Izraelsko-vatikánské vztahy před návštěvou papeže
Návštěva papeže v Izraeli je za každých podmínek významnou událostí, do níž se mísí politika i nejrůznější historické konotace. Benedikt XVI. se tam chystá v květnu a je zřejmé, že se bude snažit o prohloubení vztahů s židovským státem. Od dob, kdy jeho předchůdce Jan Pavel II. vstoupil jako první papež do synagogy, se v nich píše nová kapitola. Avšak vztahy Izraele a Vatikánu nejsou zcela bezproblémové.
Historie vzájemných vatikánsko-izraelských vztahů začala, nebo spíše nezačala už v roce 1948, kdy vznikl Izrael, a Vatikán byl jednou z mála zemí, které se rozhodly s novým státem nenavázat diplomatické styky. A to přesto, a nebo právě proto, že oba státy mnohé spojuje, například některá místa vážící se k biblickým dějinám, jako je Jeruzalém a Nazaret.
Určitou zátěž samozřejmě také představovaly komplikované dvoutisícileté židovsko-křesťanské vztahy. Určitý pokrok znamenala 60. léta, období aggiornamenta, 2. vatikánského koncilu a vydání encykliky Nostra Aetate, která zbavila novodobé židy obvinění z podílu na Ježíšově smrti. Přesto když v roce 1964 navštívil papež Pavel VI. Jeruzalém, vyhnul se jakékoli zmínce o jménu země, v níž se nacházel.
Podstatné zlepšení vztahů nastalo zejména v době pontifikátu Jana Pavla II., který měl s židy přátelské vztahy. Jednání o uznání Izraele pokročila teprve patnáct let po jeho nástupu, a to zejména díky izraelsko-palestinským mírovým dohodám z Osla v roce 1993. Podle vatikánského stanoviska navázání kontaktů s Izraelem v té době nebránily teologické důvody, ale politické - jako je izraelská okupace Západního břehu a anexe celého, tedy i východního Jeruzaléma. Naopak Izrael se tradičně domnívá, že stanoviska Vatikánu jsou příliš kritická a spíše pro-arabská.
Jisté zhoršení izraelsko-vatikánských vztahů bylo možné zaznamenat po nástupu Benedikta XVI. Izraelci například poukazovali na to, že když mluvil o obětech terorismu, tak vedle jiných národností nezmínil obyvatele Izraele. Další spornou otázkou je hodnocení papeže Pia XII., který je v expozici jeruzalémském památníku obětem holocaustu zmíněn jako muž, který nedostatečně vzdoroval pokusům nacistů o zavraždění židů. Vatikán naopak usiluje o beatifikaci tohoto papeže.
A potom je zde nevyřešený statut církevního majetku v Izraeli - Vatikán požaduje, aby katolické nemovitosti byly zbaveny místní daně, jak je tomu v případě jiných náboženských společností.
Zatím nejtěžší zkouškou prošly kontakty nedávno, když papež zrušil exkomunikaci biskupa Richarda Williamsona. Ten otevřeně popírá holocaust, což je v Izraeli mimořádně citlivá otázka. Vatikán se však od Williamsonových názorů distancoval, a tak brzké návštěvě Benedikta XVI. v Jeruzalémě nic nebrání.
