Izraelsko-syrské vztahy

Připomeňme si však vzájemnou situaci obou zemí. Sýrie byla mezi arabskými státy, které na Izrael zaútočily v okamžiku, kdy v roce 1948 vznikl, a byla i mezi jeho nepřáteli za šestidenní války v roce 1967, ve které Izrael obsadil Golanské výšiny. Ty se Sýrii nepodařilo dobýt zpět ani v jomkipurské válce v roce 1973, kdy na Izrael zaútočila spolu s Egyptem. Sýrie a Izrael jsou dodnes ve válečném stavu a hlavním ohniskem sporu zůstávají Golany. Ty Izrael v roce 1981 anektoval a postupně osídlil zhruba třemi desítkami židovských osad. Teprve koncem roku 1999 začaly první oficiální rozhovory obou znepřátelených zemí, ale už v lednu následujícího roku se dostaly do slepé uličky a byly odloženy na neurčito.

Tehdejší premiér Ehud Barak byl připraven větší část Golanských výšin Sýrii vrátit, avšak s výjimkou pásu podél Galilejského jezera, zatímco Sýrie požadovala své původní území celé.

K pozdější obnově jednání nepřispělo počínání ani Sýrie, ani Izraele. Židovský stát Sýrii vyčítá podporu libanonského šíitského hnutí Hizballáh, které z jihu Libanonu soustavně ostřeluje sever Izraele, ale i z aktivní pomoci teroristickému hnutí Hamas. Sýrii zase rozhněvalo loňské izraelské bombardování údajného tábora pro výcvik palestinských teroristů nedaleko Damašku, které Sýrie označila za akt agrese.

Média si poznámku generála Jaalona vyložila jako náznak, že se Izrael otvírá dalšímu jednání. To ale podle analytiků není pravda; Jaalon údajně nechtěl nic jiného než zdůraznit, že i kdyby Izrael nakrásně Golany jednoho dne vrátil, dokázal by svou hranici se Sýrií ochránit, protože má mnohem vyspělejší a dokonalejší vojenskou techniku.

Pravda však také je, že syrský prezident Bašár Asad v posledním tři čtvrtě roce několikrát projevil ochotu jednání o míru s Izraelem obnovit. Signály a náznaky v tomto duchu se začaly objevovat v arabských médiích zhruba v lednu. Brzy nato pak spekulace o tajně probíhajících rozhovorech náhle skončily blíže neupřesněným konstatováním izraelského ministra zahraničí Silvana Šaloma, že z jednání sešlo kvůli úniku informací médiím.

Obnovení mírových jednání by Asadovi vylepšilo pověst v očích Washingtonu, který na Sýrii v květnu uvalil sankce kvůli její podpoře terorismu. Spojeným státům se nelíbí nejen syrská pomoc Hizballáhu a Hamasu v jejich boji proti Izraeli, ale ani těsné styky s Íránem a propustná hranice s Irákem, kudy do země proudí bojovníci proti spojeneckým jednotkám. Některé izraelské zdroje rovněž tvrdí, že právě v Sýrii ukryl svržený irácký diktátor Saddám Husajn své tolik hledané zbraně hromadného ničení.

Izrael nkam nespěchá. Jeho kontrola nad Golanskými výšinami arabský svět netrápí tolik jako obsazení Západního břehu a pásma Gazy a izraelsko-syrská hranice je už řadu desetiletí naprosto klidná, patrně díky izraelským tankům rozmístěným ve vzdálenosti pouhých 40 kilometrů od Damašku. Izraelská veřejnost navíc Golany vrátit nechce: na rozdíl od většinové podpory evakuaci židovských osad z pásma Gazy si navrácení Golanských výšin Sýrii nepřejí dvě třetiny obyvatel židovského státu, a to ani výměnou za mír. Golany jsou totiž v Izraeli tradičně považovány za významné strategické místo a tamější židovští osadníci patří k těm nejmilitantnějším a nejmíň ochotným k odchodu. A kromě toho premiér Ariel Šaron obnovu jednání se Sýrií podmiňuje zastavením její podpory terorismu.

Signály přicházející ze Sýrie však naznačují určité pozitivní politické změny. Arabský deník Al-Watan například v červnu napsal, že Bašár Asad chce změnit zásadně odmítavý syrský postoj vůči Izraeli a navrhuje úpravu oficiální politické platformy, která 33 let zakazovala uznat právo židovského státu na existenci. Podle izraelských zpravodajských služeb se zmírňuje i syrská protiizraelská rétorika. Asad vyjádřil přání obnovit jednání i začátkem června při návštěvě Španělska, třebaže zároveň realisticky konstatoval, že mírový proces se s největší pravděpodobností nepohne kupředu dřív než po amerických prezidentských volbách v listopadu.

Poznámka generála Jaalona přišla den poté, co místopředseda izraelské vlády Ehud Olmert připustil, že plánovaná evakuace židovských osad pravděpodobně postihne víc než jen čtyři místa na Západním břehu, jak dosud tvrdil premiér Šaron. Bylo to poprvé, co představitel kabinetu přiznal možnost rozsáhlejšího stažení z této oblasti s více než stovkou osad, které Izrael dosud zatvrzele odmítal vyklidit.

Šaron si uvědomuje, že jakákoli mírová smlouva se Sýrií bude znamenat navrácení Golanských výšin, a také to otevřeně prohlásil v lednu v Knesetu. I když tedy v úvodu citovaná poznámka generála Jaalona zřejmě pro nejbližší budoucnost Blízkého východu neměla žádný hlubší význam, lze vidět pozitivní vývoj alespoň v tom, že i donedávna nekompromisní vedení izraelské pravice začíná připouštět, že bez zásadních ústupků míru dosaženo nebude.