Izraelská vláda schválila plán stažení z pásma Gazy

Souhlas je výsledkem kompromisu, který po obtížném jednání s odpůrci plánu prosadila ministryně pro začlenění přistěhovalců Cipi Livni ze strany Likud, ale i "nestandardních krocích", jež před týdnem avizoval Šaron. Jelikož pro jeho plán bylo jen 11 ministrů a proti 12, tvrdohlavý premiér usoudil, že snadnější než přesvědčit odpůrce ve vlastních řadách bude odstranit rebely z jiné koaliční strany. A tak v pátek z vlády odvolal dva členy Národního svazu, ministry dopravy Avigdora Liebermana a cestovního ruchu Benyho Elona, horlivé zastánce existence židovských osad na palestinských územích. Další vývoj situace nepostrádal komické prvky.

Zatímco Lieberman byl premiérovým poslem s oznámením o zbavení funkce dostižen v posilovně, Elon se je rozhodl nepřevzít a pak na zasedání vlády zvednout ruku proti Šaronově plánu. Prohlásil tedy, že mu sice volal kdosi, kdo tvrdil, že je premiér, ale že si nebyl jist, zda si z něj někdo nedělal legraci, a celý víkend se pak pečlivě skrýval. Šaron proto hlasování odložil až na odpoledne, aby od odvolání ministra uplynulo zákonem předepsaných 48 hodin. Schválení však nakonec zajistili tři kompromisem přesvědčení členové Likudu - ministři financí Binjamin Netanjahu a zahraničí Silvan Šalom a ministryně školství Limor Livnat. Šaron tak zvítězil v poměru 14 ku 7.

Premiér dosáhl, čeho chtěl, a zapsal se tak do historie jako první předseda izraelské vlády ochotný k bezprecedentnímu postoupení jedné z úzkostlivě hájených součástí židovského státu. Sjednaný kompromis však vzbuzuje vážné pochybnosti, zda k nějakému stažení vůbec dojde. Premiér hodlá vyklidit všech 21 osad v pásmu Gazy a čtyři na Západním břehu Jordánu. S tím však ministři vyjádřili jen obecný souhlas - schválený text se o likvidaci osad konkrétně nezmiňuje a konstatuje jen záměr je evakuovat do konce roku 2005.

V březnu příštího roku má pak kabinet znovu hlasovat o evakuaci i jednotlivých fázích stahování a do té doby připravit potřebnou legislativu a finanční zázemí. Další kompromis dokonce umožňuje až do března pokračovat v částečné finanční podpoře rozšiřování osad. Dosažený ústupek je tedy spíš odkladem řešení vládní krize nežli Šaronovým vítězstvím.

Izraelské sdělovací prostředky i veřejnost jsou už věčným handrkováním značně znechuceny. Většina soudí, že dny Šarona ve funkci premiéra jsou sečteny, neboť ztratil podporu vlastní strany. Dokonce i pravicový Jerusalem Post zdůrazňuje, že celá situace poškozuje mezinárodní pověst Izraele. Nejen že se prakticky zastavil příliv zahraničních investic, ale následkem své politiky se židovský stát ocitl v neoficiální diplomatické izolaci a od začátku roku jej navštívily jen dvě hlavy státu.

List nezapomíná ani na nesplněný Šaronův slib, že zruší ilegální židovské osady. Ten premiér vyřkl skoro přesně před rokem v jordánské Akabě, kde byl oficiálně obnoven mírový proces a Izrael i Palestinci se zavázali dodržovat mezinárodní mírový plán zvaný cestovní mapa. Když nedokázal zlikvidovat ani pár nezákonně zaparkovaných karavanů, jak asi do roka a půl odsune několik tisíc lidí? pochybují média. A i když s tímto záměrem vláda nakonec souhlasila a podporuje ho i 55% Izraelců, Šaronovi chybí potřebná většina v parlamentu, neboť proti stažení z pásma Gazy je 24 z 38 poslanců strany Likud. Z vládní koalice vystoupil Národní svaz a Národní náboženská strana o tom uvažuje.

Plán se buď vůbec neuskuteční, nebo se bude muset obměnit vláda, anebo kabinet padne a budou se konat předčasné volby, soudí komentátoři. Hned v příštích dnech se několik stran chystá vyjádřit vládě nedůvěru v Knesetu. Hovoří se o nové koalici pravice s levicí, tedy se Stranou práce Šimona Perese, i koalici Likudu s náboženskými stranami bez Šarona. Zároveň existuje i možnost, že Strana práce vstoupí do současné Šaronovy vlády, kde jsou nyní dvě volná křesla. O toto řešení usiluje i premiér a koalici Likudu, Strany práce a třetí nejsilnější Šinui ministra spravedlnosti Josefa Lapida by si podle průzkumu deníku Maariv přálo 74% Izraelců.

Strana práce zatím alespoň přislíbila nehlasovat proti vládě v parlamentu. Nejbližší budoucnost ukáže, jak se k situaci postaví Ariel Šaron. V posledních měsících se mu podařilo znepřátelit si partnery, rozložit vládní koalici a rozvrátit vlastní stranu. Premiér to nepopírá a tvrdí, že všechno dělá pro svou zemi a pro realizaci svého plánu opustit pásmo Gazy. Veřejnost ho podporuje; jen není jisté, jestli to Šaronovi bude stačit. Uprostřed této situace však už ministr zahraničí Šalom odjel v pondělí do Káhiry jednat o konkrétní egyptské vojenské pomoci v Gaze po stažení Izraele.