Izrael a Sýrie jednají o míru

Klíčovým problémem míru se Sýrií je její požadavek navrácení Golanských výšin, které Izrael obsadil v šestidenní válce v roce 1967. Před Olmertem už o něm jednali premiéři Jicchak Rabin, Benjamin Netanjahu a Ehud Barak, ale Rabin byl zavražděn dřív, než mohl jednání završit, a v obou dalších případech zkrachovalo kvůli podmínce Damašku, aby se Jeruzalém už předem zavázal k vyklizení celých Golan. Není jasné, na jakém základě jednání začala tentokrát, protože syrský ministr zahraničí Wálid Mualim ve čtvrtek tuto předběžnou podmínku zopakoval a Izrael ji odmítl. Židovský stát má podmínky také - Sýrie by měla rozvolnit své vztahy s Íránem a přestat podporovat terorismus, zejména palestinské hnutí Hamas a libanonský Hizballáh. Turecko však potvrdilo, že obě strany jsou se vzájemnými požadavky srozuměny. Spekulace o jednání se objevují už několik měsíců; podle izraelských médií začaly nepřímé rozhovory už loni v únoru, kdy Olmert navštívil Turecko.

Washington, hlavní spojenec Izraele, který Sýrii považuje za součást "osy zla", se k Olmertovu oznámení postavil chladně. Ministryně zahraničí Condoleeza Riceová řekla, že Bílý dům proti jednání nic nenamítá, ale více nadějí vkládá do rozhovorů s Palestinci.

Reakce izraelských politiků byla převážně rozhořčená a odmítavá. Ukázalo se, že premiér nekonzultoval ani vlastní vládu, ani parlament, který v roce 1981 přijal zákon, jímž Izrael Golanské výšiny de facto anektoval, a jejich odstoupení tak značně zkomplikoval. Nadpoloviční většina 61 poslanců Knesetu už od středy podepsala petici, ve které vrácení Golan odmítají a slibují, že v tom premiérovi zabrání za každou cenu. Nepřeje si to ani veřejnost - dokonce ještě silněji než rozdělení Jeruzaléma a vyklizení Západního břehu Jordánu v rámci jednání s Palestinci. Čtyři bleskové průzkumy ukázaly, že se byť jen části Golan odmítá vzdát až 70% Izraelců, a více než třetina je dokonce ochotna podniknout nezákonné akce, aby tomu zabránila. Ještě bouřlivější odpor dali najevo představitelé 33 židovských osad na Golanských výšinách, kde žije okolo 16.000 Izraelců. Podle nich Olmert jednáním se Sýrií ohrožuje národní zájmy a bezpečnost země a měl by okamžitě rezignovat.

Golanské výšiny mají pro Izrael strategický, ale i hospodářský význam; tamější řeka Jordán napájí Galilejské jezero, které dodává Izraeli celých 30% pitné vody. Předchozí jednání se Sýrií sice zkrachovala, ale vzešel z nich rámec budoucí dohody, jakkoli v mnoha bodech nedořešený. Podle něj by se měl Izrael postupně stáhnout na hranice z roku 1967, ale mohl by plně využívat oba vodní zdroje. Na syrské straně Galilejského jezera by vznikla nárazníková demilitarizovaná zóna v podobě veřejného parku, kam by měli přístup Syřané i Izraelci. Sýrie by měla přestat podporovat Hamas a Hizballáh a distancovat se od Íránu, což by znamenalo i vypovězení vůdců teroristických skupin z Damašku, kde má své exilové sídlo například i Chálid Mišal z Hamasu. Většina těchto bodů je dnes považována za velmi nereálné.

Politici, média i veřejnost jsou přesvědčeni, že Olmert své oznámení načasoval, aby odvedl pozornost od svého nejnovějšího korupčního skandálu. Je podezřelý z přijetí úplatků, zpronevěry a praní špinavých peněz, objevují se stále nové důkazy proti němu a rostoucí počet lidí požaduje jeho demisi. Málokdo věří, že by Olmert dokázal mírovou smlouvu se Sýrií vyjednat, a dokonce i členové jeho vlastní strany Kadima pochybují, že by ji prosadil.

Podle analytiků obě strany dobře vědí, že se nedohodnou, ale obě mají své důvody, proč oznámení zveřejnily právě nyní. Sýrie se cítí izolovaná a stojí o přízeň Spojených států, ke které by jí podle ní mohlo jednání s Izraelem dopomoci.

Mnohem důležitější než oznámení o izraelsko-syrských rozhovorech je však dohoda o usmíření v Libanonu, která bude mít dalekosáhlé důsledky pro celý Blízký východ a zejména Izrael. Prozápadní vláda premiéra Fuáda Siniury ve všem ustoupila opozičnímu Hizballáhu, který tak získal nejen dlouho požadované právo veta ve vládě, ale i právo legálně vlastnit svůj obrovský zbrojní arsenál. Severní soused Izraele teď bude mnohem nebezpečnější.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .