Izrael a íránský jaderný program

Tentokrát šlo opravdu jen o zkoušku. Právě v těchto dnech v Izraeli probíhá největší cvičení civilní obrany za mnoho let. Jmenuje se poněkud zvláštně "Bod obratu 2" a má prověřit připravenost téměř všech složek státu a společnosti na náhlý útok. V úterý například nacvičovaly školní děti ošetřování a transport raněných kamarádů a také spořádaný odchod do krytů a jejich utěsnění. Trénovala i vláda - ministři dostaly úkoly, jako například jak reagovat v případě, že na Izrael začnou dopadat zároveň rakety vystřelované hnutím Hizballáh z Libanonu, syrskou armádou ze severo-východu a také granáty střílené z palestinských území u Jeruzaléma. Úkolem tentokrát nebylo nalézt vojenskou odpověď na ostřelování, ale spíše s maximální účinnosti a rychlostí pomoci lidem v ostřelovaných oblastech.

Izraelská vláda tímto cvičením reaguje na zhoršující se atmosféru v oblasti. Ze sdělovacích prostředků přicházejí střídavě zprávy o naději na obnovu jednání se Sýrií, a hned poté údaje o zesilující syrské armádě, která nemá o dohodu zájem. Všichni tu mají v paměti válku s libanonským hnutím Hizballáh, kdy na sever Izraele skutečně dopadaly střely, které uvěznily na několik týdnů statisíce lidí v krytech. Tehdy se projevily značné nedostatky v izraelském systému civilní ochrany, od nedostatku informací mezi lidmi přes nedostatek krytů až po nedostatek jídla v krytech. Jen zázrakem v létě 2006 Hizballáh nezasáhl rafinerii v severoizraelské Haifě, na kterou se palba také soustřeďovala. Cvičení se neodehrává jen na jihozápadě země v okolí Gazy. Tam zkoušet účinnost sirén a rychlost odchodů do krytů by byl jen špatný žert - sem dopadlo v poslední době více než sedm tisíc raket Kásam, které sem z Gazy střílí hnutí Hamás.

Nejdůležitějším zdrojem obav je ale v Izraeli Írán a jeho jaderný program. Shodou okolností právě v okamžiku, kdy izraelští školáci odcházeli ve dvojstupech do krytů, oznámil íránský prezident Ahmadínežád nový úspěch své země.

8. duben je v Íránu oficiálně vyhlášeným "Národním dnem jaderné techniky", protože právě v tento den před dvěma lety mohla vláda slavnostně ohlásit, že spěšně proběhlo obohacování uranu. A právě na letošní 8. duben připadá rozjetí další fáze tohoto procesu. Írán prý hodlá spustit dalších 6000 nových odstředivek, které obohacují uran tak, aby byl použitelný jako jaderné palivo. - A nebo jako štěpný materiál pro jednoduchou jadernou nálož, dodávají jiní.

Jak známo, Írán na svém právu vyvíjet svá vlastní jaderná zařízení trvá a zatím ho od jeho záměrů neodvrátila ani trojí sada sankcí, která v posledních letech přijala OSN. O dalším postoji mezinárodního společenství budou ještě v tomto měsíci jednat některé velmoci v Číně, i když se neočekává žádný průlom. Íránský prezident naopak oznámil, že celkový počet odstředivek má dosáhnout čísla 54 tisíc, i když panují obavy, zda má tato země dost schopností udržet takové množství náročných zařízení v provozu.

Jaderný program Teheránu zatím začíná přidělávat vrásky mnoha zemím v okolí. O vlastní jaderném programu proto začalo mluvit několik arabských zemí v Perském zálivu, největší nervozitu však projevují v Izraeli. Kromě cvičení civilní obrany se hovoří i o aktivní obraně, zejména pomyslném štítu, který by Izrael měl chránit před střelami, které by z Íránu mohly přiletět. Během nejbližších týdnů má Izrael odzkoušet zařízení už třetí generace, které by mělo být účinnější než ty dosavadní. Vůbec první generace podobného systámu se s částečným úspěchem snažila zablokovat cestu iráckým raketám přilétajícím sem již v roce 1991 během války v Zálivu. Tentokrát budou střely odpálené z izraelských stíhaček imitovat útok pomocí modernějších raket Šiháb 3 íránského původu.

Kolem íránské hrozby se v uplynulých dnech rozvinula ohnivá debata mezi dvěma význačnými sociálně demokratickými ministry, v obou případech bývalými generály. Ministr Benjamin Ben Eliezer se v pondělí rozvášnil a prohlásil, že íránský útok na Izrael by vyvolal tvrdou izraelskou odpověď, jež by byla pro Íránce zničující." Za to ho pokáral jeho stranický nadřízený Ehud Barak, šéf strany práce ministr obrany, podle kterého byla tato slova zbytečná a škodlivá. Podle Baraka nemá Izrael zájem vyvolávat napětí s žádnou z okolních zemí.

Jak vidno, zatímco z Evropy vypadá íránský jaderný program jako nepříjemná patálie, na Blízkém východě už nervy pracují na plné obrátky. Asi jako oněch 6 tisíc odstředivek, které slavnostně rozjížděl prezident Ahmadínežád.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .