Ivan Štern: V Evropě začínáme postupně vymírat

1. září 2026

Platí zásada, že kdo nemá víru ve svoji budoucnost, tak do ní také odmítá investovat. Jedna z investic do budoucnosti, která platí odnepaměti, bylo, že lidé na svět přiváděli děti. I když byli chudí jako kostelní myši. Naopak více dětí pro ně znamenalo jistější zajištění v budoucnu, a to navzdory úsloví, že jeden otec uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednoho otce.

Dnešní mladí lidé, jak ukazují demografické a sociologické průzkumy po celé Evropě, víru v to, že mají jakousi budoucnost, pozvolna ztrácejí, což se projevuje i klesající mírou porodnosti napříč celou Evropou.

Čtěte také

Podle Spojeného výzkumného centra, zřízeného Evropskou komisí, klesne celkový počet obyvatel Evropy díky jeho stárnutí a postupnému vymírání do roku 2100 zhruba o 50 milionů. V Evropě dnes nenajdete zemi, kde by průměrný počet dětí na jednu ženu dosahoval alespoň počtu dvou.

Užívej dne

Halasně vyhlašovaná prorodinná politika Viktora Orbána vyznačující se řadou materiálních úlev pro mladé rodiny za 16 let své existence nezaznamenala žádný výrazný úspěch.

Německo kupříkladu zajištění mladých rodin s dětmi řešilo zákonným nárokem rodičů na umístění dětí v jeslích a ve školkách, nicméně průměrný počet dětí na jednu ženu klesl v porovnání s rokem 2021 z 1,58 na 1,32 dítěte. 

Čtěte také

Jestliže průměrný věk Evropana v roce 1990 byl 32 let, dnes vzrostl na úroveň o deset let výše. Nejstarším obyvatelstvem jsou Italové. Nicméně ostatní země je spolehlivě dohánějí. Stále více jsou tak ohrožovány základní pilíře evropského sociálního státu, zejména pak zajištění ve stáří a bezplatná zdravotní péče.

Jeho rozpad není ve světle demografického vývoje nijak nereálný. Jisté reformy, kterým se ovšem mnohé evropské vlády brání, nazírajíce na věci z perspektivy jednoho volebního období, jako je posun věku odchodu do důchodu ve vazbě na průměrnou délku dožití, případně dovoz mladých lidí ze zemí mimo Evropu, se nakonec mohou ukázat jako kosmetické úpravy.

Tou nejvíce přitěžující příčinou je ztráta víry mladých lidí ve vlastní budoucnost. Heslo dne jim zní „carpe diem“. Před takovým vývojem varovali už revoltující studenti v 60. letech minulého století.

Ivan Štern

Byli přesvědčeni, že pohlcení konzumním způsobem života, jaký nabízí soudobý kapitalismus proložený společností hojnosti, vede k odcizení člověčí podstaty a ztráty v jakýkoli transcendentní smysl života. Tehdejší pocit odlidštění je nyní navíc umocněn hrůzou z katastrof, hrozících v důsledku oteplování klimatu.

A tak, človíčku, nemeškej. Užij si dne!

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

autor: Ivan Štern
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.