Ivan Štern: Článek 7 – ošidná zbraň Evropské unie
Evropská komise v souvislosti s údajnou demontáží polského právního státu zahájila, jak sama píše, s bolestí v srdci proti Polsku proces podle článku 7 evropské smlouvy.
Sáhla k poslední možnosti, jak přimět členskou zemi dodržovat pravidla demokracie a respektovat její základní hodnoty. Historická zkušenost Evropany poučila, že výlučně společenství demokratických národů je s to řešit vzájemné konflikty mírovou cestou, dialogem, a ne válkou, jako tomu bylo ještě donedávna pravidlem. Proto tento nástroj.
S jeho pomocí má společenství možnost přivést odchylující se zemi k rozumu a jistit její demokratickou podstatu. S tím, zda bude proces vůbec zahájen, musí souhlasit nejméně 22 členských států. Zjistí-li se, že vyvolaný postup byl oprávněný a stíhaná země si zasluhuje odpovídající sankce, musí s navrženou sankcí souhlasit všechny členské země.
K souhlasu nedojde. To už víme. Maďaři dali najevo, že stojí v rozhodování na straně Polska.
Nechci posuzovat, zda změny v polském soudnictví opravdu demontují polský právní stát. Jen připomenu tvrzení obhájců změn, že nejde o nic převratného, co by již předtím neexistovalo v jiných evropských zemích.
Až proces spadne pod stůl
Polský ministr spravedlnosti Ziobro v bezprostřední reakci na rozhodnutí evropské komise prohlásil, že započetí procesu ho nechává v klidu, zejména je-li mezi výtkami uvedeno, že právní stát v Polsku je ohrožen skutečností, že soudkyně odcházejí do starobního důchodu v nižším věku než soudci.
Vybral si samozřejmě z výtek zaslaných z Bruselu tu nejsnáze napadnutelnou. Možná i zbytečnou. Zamlčel ale, že sám ztělesňuje konflikt zájmu – je ministrem spravedlnosti, jmenuje soudní funkcionáře a současně působí jako generální prokurátor.
Vše by se bývalo vyřešilo, kdyby prezident Duda, který má na stole k podpisu poslední dvě novely soudních zákonů, normy vetoval. Jednou tak už učinil. Vetovat ale, jak sám bezprostředně po oznámení komise prohlásil, nebude. Ještě nedávno přitom vyhrožoval, že oba návrhy shodí se stolu.
Během projednávání v parlamentu měly podle něho doznat tak závažných změn, jež značně posunuly smysl a podstatu původních verzí, vypracovaných právě v prezidentském paláci. Možná i on se spoléhá na maďarský nesouhlas, jímž vše spadne pod stůl.
Možná by v Bruselu měli vědět, že Maďaři nepodrží Poláky proto, že momentálně v Budapešti vládne Viktor Orbán, ale proto, že se již třetí století oba národy vzájemně solidarizují a vládne mezi nimi silné přátelské pouto.
Možná by hlavně měli vědět, pokud proces podle článku 7 nakonec spadne pod stůl, i když by mohl mít své opodstatnění, obnaží to, o čem se zatím jen v skrytu špitá: To podstatné, o co se integrace opírá, s čím stojí i padá demokratický vývoj v členských zemích, není unie a ani nebude s to zaručit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.