Ivan Málek byl mikrobiologem, a to od stalinismu po disent
Je neuvěřitelné, kolik významných osobností české politiky, vědy nebo kultury nacházíme na přelomu 40. a 50. let jako přesvědčené stalinisty – abychom se s nimi po 20 letech setkali v roli reformistů. A ještě později přesvědčených odpůrců sovětské okupace – a pár z nich najdeme po roce 1977 i mezi signatáři Charty 77.
Podstatnou část této cesty urazil i člověk, kterému česká věda vděčí za mnohé – jak dobré, tak i to horší. Je jím mikrobiolog Ivan Málek. Muž, kterého bychom mohli v duchu tehdejších zvyklostí titulovat jako „akademika Málka“.
Podílel se na reformě zdravotnictví
Rodák ze Zábřehu na Moravě (1909) pocházel ze středostavovských poměrů, byl synem gymnaziálního profesora. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a od roku 1934 už se v podstatě neuchýlil z nastoupené akademické dráhy biologa, později mikrobiologa.
Čtěte také
Za války se s levicovými odborníky podílel na přípravě reformy československého zdravotnictví, v květnu 1945 je už pevně uchycen ve strukturách komunistické strany.
A jeho hvězda začala stoupat: stal se docentem, později profesorem, ředitelem Ústředního ústavu biologického (1950), zakládal (1952) a vedl Biologický ústav Československé akademie věd a později (1962) i Mikrobiologický ústav Československé akademie věd.
SSSR: náš vzor
To samozřejmě není náhoda: Ivan Málek se nejspíš po roce 1948 rychle zorientoval v politickém dění a své politické příslušnosti využil k tomu, aby se skupinou podobně smýšlejících vědců a lékařů prosazoval sovětské vzory.
Čtěte také
Bojoval proti „kosmopolitismu“ a především veřejně vyjadřoval co nejokázalejší souhlas s politikou československých a sovětských komunistů.
Kritizoval Masaryka, Čapka, „buržoazní objektivismus“ a s nimi i dřívější pilíře československé vědy. Nepřekvapí, že takového vědce si všimli „nahoře“. V roce 1960 byl Málek zvolen poslancem Národního shromáždění, od roku 1962 byl členem ÚV KSČ. Jak pomalu věda opouštěla sovětské „metody“, odhazoval i Málek dogmatickou rétoriku.
Mužem Novotného
Jeho kariéra v rámci ČSAV však narážela na jeho odvěkou rivalitu s Františkem Šormem, svou pozornost tedy zaměřil především do zahraničí.
Čtěte také
Oprávněně – na rozdíl od mnoha jiných, kteří v zájmu kariéry opakovali naučené fráze, Málek skutečně vědecky pracoval na nejvyšší úrovni. Patřil prý dokonce k okruhu „Novotného mužů“, jakéhosi neformálního týmu odborných poradců pro případ, kdy prezidentova kancelář potřebovala konzultovat některé specializované otázky.
Málkova kariéra se zdála neotřesitelná – nebýt roku 1968. Na jaře Málek čelil kritice jako představitel právě oněch skupin „kolem Novotného“, vzápětí byl kritizován i za své ideologické a dogmatické názory z 50. let.
Málek pak odsoudil srpnovou okupaci a z materiálů Státní bezpečnosti se dozvídáme, jak rozšířené byly na vědeckých pracovištích, která vedl, protiokupační letáky a další tiskoviny. Právě jednoznačně negativní postoj k okupaci pro Málka znamenal definitivní konec.
Z ČSAV ho nakonec vyhodili
V lednu 1969 se sice ještě stal poslancem Federálního shromáždění ČSSR, v září 1969 byl ale „uvolněn“ z členství v Ústředním výboru KSČ a v prosinci 1970 odvolán z funkce ředitele Mikrobiologického ústavu ČSAV.
Čtěte také
V prosinci 1973 musel z ústavu odejít úplně. Byl doslova vyhozen – a po protestech dosáhl jen toho, že mu ústav poskytl dvě nákladní auta, aby si mohl odvézt osobní archiv a knihovnu.
Bývalý zapálený stalinista dožíval v ústraní, vyobcován z československé vědy (nikoli z té mezinárodní, do zahraničí ale nesměl cestovat). O neutěšené situaci v domácí vědě psal například do římského exilového časopisu Listy, stýkal se s Jiřím Hájkem a dalšími.
Zemřel v listopadu 1994, po pětiletém těžkém boji s Parkinsonovou chorobou.
Poslechněte si reprízu pořadu z roku 2013. Na webu ale jen do 2. ledna 2025.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
