Ivan Hoffman: Studenti – budoucnost místo minulosti
Studenti stávkující za klima se nechali slyšet, že vzdávat 17. listopadu hold minulosti nestačí, je třeba se věnovat problémům současným. V tom samozřejmě mají pravdu, jejich volání po spravedlivé transformaci státu a společnosti je případné a aktuální.
Otázkou ale je, zda studenti svedou přesvědčit společnost, že cestou ke štěstí a prosperitě je odmítnutí fosilních paliv a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji.
Čtěte také
Bezemisní budoucnost je synonymem pro společnost ohleduplnou k planetě, čili šetrnou, skromnou, takže vlastně chudou. A lidé asketičtí, pro které je chudoba sexy, zpravidla ve společnosti nepřevažují.
Ke své antifosilní misi ve společnosti energetických zpátečníků, uvyklých na dostupné teplo, světlo či mobilitu, budou studenti potřebovat revoluční zápal a pevnou víru, což je patrné i z vesměs negativních reakcí na jejich stávku. „Přilepte se k lopatě!“ vzkázal mladým aktivistům pisatel v jedné internetové diskusi.
Nový pokrok
V historii se stále opakuje paradox, kdy vyznavači pokroku brojí proti předchozím plodům lidského pokroku.
Čtěte také
Civilizaci, kterou mají mladí aktivisté za klima za samozřejmou, bylo třeba za využití lidského umu a lidské dřiny vyvzdorovat na přírodě, aby dnes bylo možné nad civilizačními benefity ohrnovat nos. Přinutit přírodu, aby sloužila člověku, zdá se, není pro bezemisní omladinu dostatečná výzva. Jejich ambicí je, aby člověk sloužil přírodě.
Vedení univerzit neprojevilo ohledně okupační stávky studentů velké nadšení, ale to nic nemění na skutečnosti, že se studenti dobývají do otevřených dveří. Bezemisní agenda má v Evropě zelenou a revoluční studenti asistují tomu, co už v EU prolobovala parta profitující z dotací do obnovitelných zdrojů.
Že budoucnost patří mladým, netřeba pochybovat. Rovněž je ale jisté, že se jejich sny střetnou s realitou. Říká se tomu „dostat rozum“. Pokud se nový pokrok ukáže být slepou cestou vývoje, vždy je možné se vrátit ke křížku a vzít zavděk pokrokem starým. To už ale bude programem příští studentské revolty. Třeba pod heslem „vezmeme si přírodu zpět“ anebo „člověk na prvním místě!“
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
