Ivan Hoffman: Poprask kolem dějepisu
Sněmovní výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu bude mít na programu jednání bod „Vliv bezpečnostních služeb na výuku, učebnice a vzdělávací programy.“
Jana Jochová: Školství v rozvratu. Pomůže změna ministra?
Pod ministrem Plagou se třese židle, prý není politik a většina lidí ani netuší, že teď je to on, kdo sedí na ministerstvu školství.
Poslanci se chystají zeptat ministra školství, co měla znamenat jeho schůzka s ředitelem BIS, po které prohlásil, že „v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin. Měl by to být také jeden z cílů revize rámcových vzdělávacích programů.“
Poslance asi bude zajímat, zda ministr sdílí názor tajné policie, že se u nás ve školách vyučuje sovětská verze moderních dějin a výuka českého jazyka že je zasažena proruským panslovanstvím.
Pan ministr se určitě bude kroutit, neboť zjevně propásl šanci hned zkraje vykázat špiony do patřičných mezí s tím, že se nemají starat o to, čemu nerozumějí a do čeho jim nic není.
Potíž se špiony a kontrašpiony
Daniel Veselý: Dějiny podle BIS aneb Do jaké míry nás ohrožuje ruská hybridní kampaň?
Kontroverzní názorová shoda mezi BIS a ministerstvem školství ohledně nutných změn ve výuce moderních dějin v době hybridních hrozeb bohužel nevyvolala žádoucí celospolečenskou debatu.
Na druhou stranu se sotva může blamovat přiznáním, že mu tajní otevřeli oči a je jim zavázán za noty, jak dát do pořádku školní osnovy, aby se napříště česká historie líčila třeba po americku.
Z jednání sněmovního výboru zřejmě vzejde doporučení panu ministrovi, aby se věnoval školství a nenechal se rozptylovat tajnými s jejich hybridními hrozbami.
Potíž se špiony a kontrašpiony je totiž obecně v tom, že zatímco včera kamarádili s Rusy a dnes se přátelí s Američany, zítra si pro změnu mohou padnout do náručí s Číňany anebo najdou zalíbení v muslimech. Není chytré kvůli tomu pokaždé tisknout nové učebnice dějepisu a češtiny.
Jistější, než přizpůsobovat výuku aktuálně vyznávané ideologii, je opírat se o historické prameny, archiválie a o mravenčí práci historiků. Pokud pak jde o historii moderní, mladou, respektive současnou, nezbývá, než se smířit s tím, že historici, kteří o tom, co děláme, s odstupem sepíší objektivní učebnici, se teprve budou muset narodit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.