Ivan Hoffman: Poprask kolem dějepisu
Sněmovní výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu bude mít na programu jednání bod „Vliv bezpečnostních služeb na výuku, učebnice a vzdělávací programy.“
Jana Jochová: Školství v rozvratu. Pomůže změna ministra?
Pod ministrem Plagou se třese židle, prý není politik a většina lidí ani netuší, že teď je to on, kdo sedí na ministerstvu školství.
Poslanci se chystají zeptat ministra školství, co měla znamenat jeho schůzka s ředitelem BIS, po které prohlásil, že „v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin. Měl by to být také jeden z cílů revize rámcových vzdělávacích programů.“
Poslance asi bude zajímat, zda ministr sdílí názor tajné policie, že se u nás ve školách vyučuje sovětská verze moderních dějin a výuka českého jazyka že je zasažena proruským panslovanstvím.
Pan ministr se určitě bude kroutit, neboť zjevně propásl šanci hned zkraje vykázat špiony do patřičných mezí s tím, že se nemají starat o to, čemu nerozumějí a do čeho jim nic není.
Potíž se špiony a kontrašpiony
Daniel Veselý: Dějiny podle BIS aneb Do jaké míry nás ohrožuje ruská hybridní kampaň?
Kontroverzní názorová shoda mezi BIS a ministerstvem školství ohledně nutných změn ve výuce moderních dějin v době hybridních hrozeb bohužel nevyvolala žádoucí celospolečenskou debatu.
Na druhou stranu se sotva může blamovat přiznáním, že mu tajní otevřeli oči a je jim zavázán za noty, jak dát do pořádku školní osnovy, aby se napříště česká historie líčila třeba po americku.
Z jednání sněmovního výboru zřejmě vzejde doporučení panu ministrovi, aby se věnoval školství a nenechal se rozptylovat tajnými s jejich hybridními hrozbami.
Potíž se špiony a kontrašpiony je totiž obecně v tom, že zatímco včera kamarádili s Rusy a dnes se přátelí s Američany, zítra si pro změnu mohou padnout do náručí s Číňany anebo najdou zalíbení v muslimech. Není chytré kvůli tomu pokaždé tisknout nové učebnice dějepisu a češtiny.
Jistější, než přizpůsobovat výuku aktuálně vyznávané ideologii, je opírat se o historické prameny, archiválie a o mravenčí práci historiků. Pokud pak jde o historii moderní, mladou, respektive současnou, nezbývá, než se smířit s tím, že historici, kteří o tom, co děláme, s odstupem sepíší objektivní učebnici, se teprve budou muset narodit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.