Ivan Hoffman: O prvním máji

Mávátka, budovatelská hesla i Milouš Jakeš. Recesisté ze Sedla slavili první máj

Československé a sovětské vlaječky v oknech domů, karafiáty z krepového papíru v barvě trikolory a budovatelská hesla. Takový byl první máj v Sedle na Jindřichohradecku. Průvod jako vystřižený z éry komunismu už popatnácté uspořádali tamní recesisté.

Ve skutečnosti šlo o teambuilding, utužování kolektivu. Průvod demonstroval jednotu občanů, jejich loajalitu s režimem a současně umožňoval neformální komunikaci s kolegy, spolupracovníky, spolužáky.  

Prvomájový hudební playlist byl nevalný. Tvořily ho, co pamatuji, vesměs instrumentálky, pochodové písně a lidovky, zcela chyběl rock, blues anebo jazz.

Moderace průvodů sestávala z provolávání motivačních sloganů a identifikace kolektivů, procházejících kolem tribuny s celebritami. Kdo zrovna zdraví první máj, zjistil moderátor snadno z transparentu, na kterém stálo, k jakému podniku, škole, sportovnímu klubu či společenské organizaci procházející parta patří.

Nabízet lidu chléb a hry

Z pohledu účastníků šlo ale hlavně o příležitost k navazování známostí, k družné konzumaci piva a občerstvení a maminky se pochlubily kolegyním dětmi. Akce to bývaly nekonfliktní, nepamatuji, že by někdo řešil politiku.

První máj. Svátek práce, nebo lásky?

První květen v Československu se neobešel bez masových průvodů. Dnes si jej jako Svátek práce připomínají především členové politických stran a hnutí. První máj je však také lásky čas. Právě tehdy vyrážejí zamilovaní do přírody, aby se políbili pod rozkvetlou třešní. Je tedy první máj spíš Svátkem práce, nebo lásky?

Je zvláštní, že současný režim na organizaci prvomájových průvodů hned zkraje rezignoval. Nabízet lidu chléb a hry nikdy není na škodu. Reforma tradiční všeobecné prvomájové procházky městem by přitom nebyla komplikovaná.

Stačilo by změnit hudební playlist, nahradit moderátora populárním bavičem a obměnit na tribuně představitele strany, vlády a národní fronty jinou, aktuální skupinou představitelů, jednotných v lásce k vlasti, svobodě, demokracii a volnému trhu. O účast na tribuně by zájem určitě byl.

Ivan Hoffman|foto: Šárka Ševčíková

Stálo by za to zjistit, zda první máje skončily proto, že se občané přestali identifikovat se státem, anebo proto, že se stát přestal ucházet o loajalitu občanů. Jisté je, že všeobecný prvomájový průvod už nelze obnovit. Buďto by se v něm lidé pohádali a servali kvůli politice, anebo by mlčky kráčeli zahleděni do mobilů.