Ivan Binar: Zvonění
Ráno, ještě před rozbřeskem, zaslechl jsem zvonění – hlas zvonku od bicyklu. Palcem se mačká na čudlík, který rozhýbe jednoduchý mechanismus v útrobách zvonku, kov naráží na kov, bujaré vyzvánění varuje nepozorné chodce před karambolem.
Takový zvonek jsem měl už v útlém dětství na trojkolce, pak na žlutém polovičním kole pro děti, i na pravém závodnickém favoritu na zakroucených řídítkách a nakonec ho taky mám na solidním kole postaršího pána. Odpočívá dole ve sklepě. Jasný, jásavý, srozumitelný zvonek: Jděte mi z cesty, jedu já!
Čtěte také
Traduje se historka o poněkud zanedbaném chlapečkovi z moravské dědiny, který sice ještě nedokázal vyslovit všechny hlásky, ale už drandil na tatínkově vyřazeném kole s pravou nohou pod štanglí, ze sedla by nedosáhl na pedály.
Metl si to z kopce závratnou rychlostí, když vtom zahlédl hlouček tetiček a strýců, kteří s konvičkami na mléko klábosili zrovna uprostřed silnice. Zazvonil by, kdyby měl čím.
Ani brzda na tom jeho křápu nefungovala. Řítil se a zoufale křičel: „Podór, podór, nemám dvonka ani brdy!“ Kdyby aspoň toho zvonka měl, nebyl by se musel seškrabávat ze silnice a vybírat si drobný štěrk z odřených dlaní, loktů a taky kolen.
Cosi se na nás řítí
To moje zvonění před rozbřeskem nebylo skutečné, takový zvonek v bytě nemáme. Ani zvenku to k nám nedoléhalo. Možná to byla nevyžádaná vzpomínka nebo snad vnitřní varování, vyvolané politickým děním: „Pozor, pozor! Cosi se na nás řítí.“
Čtěte také
Prožíváme dobu, možná dokonce pouhé dny, které rozhodují o budoucím směřování celé společnosti, veškerého lidstva. Zeměkoule se otáčet nepřestane a den bude mít stále 24 hodin, ale co my? Dvounohé bytosti vzpřímené, co naši sourozenci živočichové a taky rostliny?
Obávám se, že světa se zmocnily ruce několika mentálně nedospělých, umíněných, nezodpovědných, ale mocných chlapečků, kteří sice nedokážou pořádně vyslovit všechny hlásky, mají však prostředky, kterými je možné zničit veškerou lidskou kulturu a možná i celou zeměkouli.
Obávám se, že se ti chlapečci na nás začínají domlouvat. Že už si mezi sebe rozdělili svět.
Zvonky ze všech stran zvoní na poplach: Je to varování. Cosi se na nás řítí a my se tváříme, jako by nic. Jako bychom neslyšeli.
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
