Iva Pekárková: Studený máj

I v mé vlasti teď mí spoluobčané často mluví o počasí. Není to ale tak neutrální téma, jaké by se líbilo Angličanům. Někteří brblají na chladno a déšť. Jiní se letošní studený máj pokoušejí využít jako důkaz – až směšně falešný –, že globální oteplování je nesmysl. Zdá se, že mnohé z nich květnové počasí zaskočilo.

Čtěte také

Iva Pekárková: Zdivočování

Kámoška Verča, botanička, ekoložka a chovatelka včel, se raduje. Společně s Přírodou. Dávné přísloví „Studený máj – v stodole ráj“ má pravdu. A nejen v stodole, i v sadu nebo v úlu. Chladnější květnové počasí (ještě ve druhé polovině 20. století vcelku běžné) způsobí, že rostliny rozkvétají postupně, což včelám poskytne šest nebo osm týdnů, kdy můžou sbírat nektar.

Když je vedro, všechno vykvete naráz – a pak zase všechno odkvete, než včely stačí květy opylit a nastřádat dost medu. Nemluvě o tom, že když je skutečně hic, včely nemají čas létat za medem. Musejí trčet v úlu, mávat křídly a ochlazovat ho. 

Když nevykvete všechno naráz

Pomalejší nástup jara přeje i ovocným stromům. Když nevykvetou příliš brzo, je menší pravděpodobnost, že jejich květy nebo rašící poupata spálí mráz.

A některé jarní květiny ke svému blahu potřebují, aby se nad nimi včas vytvořila listová pokrývka, která je chrání před nepříznivým počasím a výkyvy teplot. To je případ třeba sasanky hajní, rostlinky připravené vykvést v okamžiku, kdy se oteplí, mnohem dřív, než vyraší listy na stromech. Jenže aby její semena dozrála, potřebuje sasanka nad sebou listovou pokrývku. V posledních letech většina sasanek vykvete příliš brzo a semena se jim vytvořit nepodaří. A tak sasanek ubývá.

Iva Pekárková|foto:Kateřina Janoušková

Když je máj studený a deštivý, vsákne se do půdy víc vody, která by se v horkém počasí vypařila. To snižuje nebezpečí letního sucha.

Chladného květnového počasí bychom si měli vážit, ne na něj nadávat. Určitě si i letos v létě užijeme horka víc, než nám bude milé.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně