Iva Pekárková: Když se tvrdí chlapi rozněžní
Sotva vrchního velitele ozbrojených sil České republiky vyvezli na vozíčku z terária, stala se zajímavá věc. Nad Prahou a celými středními Čechami přeletěla formace gripenů. Byl to pořádný rachot. Tu to vyděsilo sýkorky, tu straky, domácí mazlíčci vyli a zalézali pod postel. A obyvatelé české kotlinky, kteří na takovou akci nebyli připravení, se zděsili, jestli nepřišla válka.
Dokud se nezadívali na oblohu. Ne, válka to nebyla, byla to oslava zimních svátků. Gripeny na nebi utvořily tvar vánočního stromečku.
Čtěte také
Od armády to byl pozoruhodný počin. Mnozí občané se podivili, jestli se náhodou nezhlédla v Eritrei nebo v Severní Koreji. Slavit svátky míru vojenskou přehlídkou, to se v naší geopolitické oblasti už dávno nenosí.
Ale – proč by armáda nemohla oslavit svátek míru? Drsní vojáci bývají rádi něžní. Vzpomeňte si na kytičku pomněnek, kterou si zastrčil do hlavně pušky ospalý a smutný voják na vartě. Určitě si už zažil své a kytička pomněnek ho obveselí.
Nečekaný přelet gripenů ve formaci vánočního stromku, to je jen takové pohlazení upracovanou rukou vojáka. Ne zrovna laciné, ale na armádě se přece šetřit nesmí.
My civilové trpíme mylným dojmem, že všechno, co kdy provede armáda nebo policie, musí mít nějaký významný taktický nebo strategický účel. Sledujeme policii v akci v naději, že zažijeme dobrodružství jak z hollywoodského filmu. A pokud se to nestane, udiví nás to.
I když to vypadá jako policejní akce…
Jednou jsem zrovna přijížděla k benzínce, když kolem mě rychlostí blesku projel policejní vůz. Smykem zastavil před obchodem, rozletěla se všechna čtyři dvířka a čtyři drsní chlapi v černých uniformách vyskákali ven. Tři rychlým klusem vtrhli do dveří, čtvrtý je zezadu jistil.
Tohle je zásah proti ozbrojeným lupičům! blesklo mi hlavou. Úžasná akce. A rychlá. Hoši jsou zjevně skvěle vycvičení. Chvilku se ve mně prala zvědavost se strachem ze zaběhlé kulky, ale než jsem se stačila rozhodnout, zda odjet, nebo zůstat, vyběhli policisté zase ven.
Nevedli s sebou spoutaného zločince. Každý měl v ruce pytlík gumových medvídků a otvíral ho v zubech. Tvářili se blaženě.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
