Italská vláda nám brání v záchraně migrantů, tvrdí Lékaři bez hranic

O situaci informuje deník Washington Post.

Cesta z Libye do Itálie přes centrální Středomoří je jednou z nejriskantnějších migračních tras. Loni v této oblasti přišlo o život více než čtyři a půl tisíce uprchlíků, za první polovinu letošního roku dva tisíce dvě stě, udává Mezinárodní organizace pro migraci.

Ve snaze snížit počty úmrtí operovala ve Středozemním moři organizace Lékaři bez hranic, známá pod francouzskou zkratkou MSF. Za déle než dva roky působení se jí podařilo zachránit skoro 70 tisíc životů.

Organizace ale nedávno oznámila, že svoji misi v středomořské oblasti ukončí. Podle prezidenta italské pobočky MSF Lorise De Filippi jsou důvodem k ukončení činnosti výhrůžky záchranným člunům ze strany libyjské pobřežní stráže. Také italská vláda neustále zavádí nová omezení a požadavky, které znemožňují práci záchranných organizací, dodal De Filippi.

Zabavená loď záchranářů

Humanitární organizace působí v oblasti centrálního Středomoří od začátku roku 2015, kdy byla z finančních důvodů ukončena italská vojenská záchranná mise Mare Nostrum. Italskou vládu zpočátku těšilo, že tuto práci a finanční náklady s ní spojené převezmou jiné organizace. Když se v roce 2016 příliv migrantů zvýšil, začala vláda vyjadřovat obavy, že záchranné mise imigraci podporují.

V posledních měsících proto vláda podnikla kroky k omezení působení humanitárních organizací. Italská vláda „podnikla vše, co je v jejích silách, aby vytvořila nepříznivé podmínky pro nevládní organizace,“ řekl De Filippi deníku Washington Post.

Záchranná akce Lékařů bez hranic|foto: Lékaři bez hranic

Italský ministr vnitra Marco Minniti, který je známý tvrdými postoji v otázkách imigrace, pohrozil nevládním organizacím zákazem přístupu k italským přístavům. Začátkem měsíce zabavila policie loď německé charitativní organizace Jugend Rettet a obvinila její členy z podpory nelegální imigrace.

Neutralita bez policistů

Minulý týden přišla vláda s kontroverzním kodexem chování pro humanitární organizace. Podle tohoto dokumentu musí mít záchranné lodě na palubě policisty, musí udržovat dostatečnou vzdálenost od libyjských vod a nesmí přesouvat migranty z jedné lodě na druhou. Většina nevládních organizací, včetně Lékařů bez hranic, odmítla kodex podepsat s tím, že je v rozporu s cíli jejich mise a s mezinárodním námořním právem.

Velkým problémem je podle De Filippiho požadavek policejní přítomnosti. V zájmu zachování neutrality nesmí mít humanitární lodě na palubě ozbrojené policejní složky. Ještě větším problémem je zákaz přesouvat migranty z jedné lodě na druhou, protože by výrazně snížil efektivitu záchranných misí.

Současná praxe je taková, že se zachráněné osoby přesunou na loď, která je plná a tak jako tak míří k pevnině. Tím pádem zůstává více lodí hlídkujících na moři. Zákaz by lodě nutil vracet se k pevnině pokaždé, když naberou pár lidí.

Kodex odporuje mezinárodnímu právu

„Cílem kodexu je snížit účinnost humanitárních misí,“ domnívá se Matteo de Bellis, výzkumník v oboru migrace při Amnesty International. „Nová pravidla vznikla na základě mylné domněnky, že přítomnost záchranářů ve Středozemním moři podporuje migraci,“ dodává expert. Gianfranco Schiavone z výzkumného institutu pro imigrační právo souhlasí s tím, že nové regulace vznikly s cílem bránit humanitárním organizacím v jejich činnosti.

Záchranná akce Lékařů bez hranic|foto: Lékaři bez hranic

Zároveň však dodává, že dokument není právně závazný, protože odporuje mezinárodnímu právu. Podle mezinárodního práva musí být záchranné operace provedeny co nejrychleji a co nejúčinněji.

Další expert na právo, Fulvio Vassallo Paleologo z Univerzity v Palermu varuje, že dokument by mohl mít závažné důsledky pro nevládní organizace. Záchranáři by na jeho základě mohli být obviněni z napomáhání nelegální imigraci. Italské ministerstvo vnitra odmítlo věc komentovat a kancelář premiéra na dotazy washingtonských novinářů nereagovala.

Podle expertů jsou nová nařízení pro záchranné operace součástí většího plánu, od kterého si italská vláda slibuje snížení přílivu migrantů přicházejících do země po moři. Součástí plánu je také kontroverzní spolupráce s libyjskými úřady. Italský premiér Paolo Gentiloni se před volbami naplánovanými na začátek příštího roku chlubí tvrdým přístupem, který vedl k poklesu přílivu migrantů.