Itálie podepsala s Libyí smlouvu o přátelství
V sobotu minulého týdne se Silviu Berlusconimu podařil krok, o nějž po dlouhá léta neúspěšně usilovaly všechny italské vlády - levicové i pravicové. V libyjském hlavním městě podepsal s místní hlavou státu plukovníkem Kadáfím smlouvu o přátelství, která uzavírá 40leté spory mezi oběma státy, dědictví koloniální minulosti.
Muslimským fundamentalistům se nemohla líbit scenérie, v níž obřad proběhl: mezi oběma politiky stálo krásné mramorové torzo tzv. Venuše z Kyréné, starořímské sochy, patrně kopie řeckého vzoru, který Italové nalezli v Libyi v roce 1913. Bylo to na závěr italsko-turecké války, která vedla k 31letému italskému panství v této zemi. Socha byla odvezena do Říma a její navrácení Kadáfí položil jako jednu z podmínek smíření.
Italy celá věc bude přirozeně stát mnohem více. Na základě dohody Itálie uvolní během příštích 25 let přibližně 5 miliard dolarů, jako odškodnění za "utrpení, které kolonialismus způsobil libyjskému lidu", jak prohlašuje libyjský leader. Tato částka bude použita ke stavbě dálnice podél celého libyjského pobřeží - od hranice s Tuniskem po hranice s Egyptem. Mimo to italská firma Finmeccanica dodá moderní radarový systém, který má monitorovat jižní saharské hranice Libye, přes něž každodenně přecházejí zoufalí běženci z černé Afriky.
Jak říkají kritikové dohody, to je hlavní důvod, který vedl Řím k jejímu uzavření. Itálie potřebuje spolupráci Libye k zastavení nepřetržitého proudu běženců, kteří na libyjském pobřeží nastupují do malých, prekérních plavidel a snaží se vylodit na jihoitalském pobřeží. Ostatně součástí dohody má být i společné hlídkování obou námořnictev před libyjským pobřežím.
Otázka uprchlíků bezpochyby hraje velkou úlohu, ale význam dohody jde mnohem dále. Sám Kadáfí prohlásil, že zaručí Itálii jakékoliv množství nafty a metanu, protože "dnes je Itálie demokracie a kolonialismus a fašismus jsou záležitostí minulosti". Berlusconi naznačil, že výměnou za tyto dodávky budou mít italské firmy privilegované postavení na místním trhu - a to je pro zaostávající ekonomiku Jihu mimořádně důležité.
Bylo by ale chybou nevidět i další důležitý aspekt dohody: byla uzavřena kapitola spojená s třicetiletou italskou okupací Libye. Přesné údaje nikdo nemá, ale například italský historik Angelo Del Boca ve svých pracích píše, že italská vojska při potírání odporu místního obyvatelstva nejednala v rukavičkách a že o život přišlo víc než 30.000 Libyjců. Mimo to, za druhé světové války se na libyjském území, například u Tobruku, tvrdě srazila angloamerická vojska vedená maršálem Montgomerym s italsko-německým sborem vedeným maršálem Rommelem. A dodnes na libyjském území existují zaminovaná pole, která mají být italskými pyrotechniky na základě dohody bonifikována.
Kadáfí v roce 1970 na oplátku vypudil ze země 20.000 Italů, kteří se zde narodili a pracovali. Zabavil jim majetek a během 70. let také nezaplatil početné italské firmy pracující v Libyi. Při podpisu dohody slíbil, že firmám bude zaplaceno, ale o odškodnění vypuzených v dohodě není žádná zmínka. Jejich Svaz protestuje a bude o odškodnění žádat italskou vládu. Údajně se má jednat o dvě miliardy eur. Není jasné, kde se na to v Itálii najdou peníze - ale mimo této malé menšiny jsou v Itálii všichni rádi, že tato kapitola historie byla konečně uzavřena.
Další bude uzavřena 4. září - tentokrát v Etiopii. Onoho dne bude odhalen známý obelisk z Axumu, který Mussolini dal v roce 1937 převézt do Itálie a který Řím po dlouhém váhání před několika lety vrátil - ale rozřezaný do kvádrů. Italští technici ho opět dali dohromady a koncem tohoto týdne i tato kapitola neslavného italského kolonialismu bude uzavřena.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.