Islandský popel na českých oknech

21. duben 2010

Galerie k článku Kolik je na okně popela z islandské sopky?

Snímek části vzorku prachových částic odebraných dne 18. dubna 2010 v Praze-10 Křeslicích pořízený scanovacím elektronovým mikroskopem České geologické služby CamScan 3400 v sekundárních elektronech. Žlutou barvou jsou vyznačena přítomná pylová zrna, červená barva označuje částici sopečného popela. Zvětšení 100x.

Snímek části vzorku prachových částic

Snímek shluku pylových zrn na vzorku. Zvětšení 2000x.

Snímek shluku pylových zrn na vzorku. Zvětšení 2000x

Detailní snímek částice vulkanického popela z úvodního snímku tvořené především vulkanickým sklem a drobnými úlomky minerálů. Vyznačeno je i místo pořízení bodové analýzy chemického složení skla. Zvětšení 1000x.

Detailní snímek částice vulkanického popela

Spektrum sopečného skla pořízené v oblasti vyznačené na předchozím snímku. Spektrální čáry ukazují, že je ve vzorku obsaženo nejvíce křemíku (Si), hliníku (Al), vápníku (Ca) a kyslíku (O). Zlato (Au) a Palladium (Pd) jsou kovy obsažené ve slabé vrstvě, kterou je vzorek potažen, aby mohl být zkoumán elektronovým mikroskopem.

Spektrum sopečného skla

Struktura materiálů, nalezených ve vzorku z obce Hnízdo. Draselný živec (zeleně), křemen (modře) a pylové zrno (žlutě). Zvětšení 365x.

Struktura materiálů nalezených ve vzorku z obce Hnízdo

Tajemné částice ve vzorku odebraném v Teplicích připomínají svojí morfologií sopečné sklo. Ve skutečnosti jde o uhlíkatý materiál, který je svými vlastnostmi podobný plexisklu. Zvětšení 200x.

Tajemné částice ve vzorku odebraném v Teplicích připomínají svojí morfologií sopečné sklo

Shluk pylových zrn v teplickém vzorku. Zvětšení 500x.

Shluk pylových zrn v teplickém vzorku
autoři: Jakub Haloda , Česká geologická služba
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.