Íránskou teokracii straší údajná šáhova mumie. V zemi sílí nostalgie po monarchii

Objev vyvolal v Íránu nostalgii po královské rodině, což představuje hrozbu pro íránskou teokracii. Ta se už dlouho potýká s nevolí obyvatel nespokojených s vysokou nezaměstnaností v zemi, špatně řízeným hospodářstvím, krachem bank, omezováním svobod a poškozováním životního prostředí, píše americký deník Los Angeles Times.

Íránci si v populárním seriálu připomínají časy před islámskou revolucí

Miliony Íránců sledují od loňského října online nezávislý seriál Shahrzad, zasazený do doby autokratické vlády šáha Muhammada Rezy Pahlavího.

Pahlavího hrobka byla zničena nedlouho po islámské revoluci, která změnila poměry v Íránu v roce 1979. Teokratický režim se následně snažil zamést stopy po světské monarchii a královské rodině, která byla tehdy považována za zhýralou, zkorumpovanou a despotickou. Tělo předposledního íránského monarchy nebylo nikdy nalezeno a režimu se dlouho dařilo potlačovat projevy sympatií vůči královské rodině.

Rostoucí nespokojenost s klerikálním režimem ale obnovila nostalgii po monarchii a reputace Rezy Šáha se znovu zlepšuje. Mnoho Íránců ho dnes považuje za osvíceného diktátora, kterému se díky výběru daní a ziskům z těžby ropy podařilo zemi modernizovat.

„Vzedmula se vlna nostalgie, protože současný režim zklamal v naprosto všech oblastech života,“ říká Abbás Milání, vedoucí íránských studií na Stanfordově univerzitě. „Ekonomika je v rozkladu, země má mezinárodní pověst vyvrhele, úrovně nezaměstnanosti a inflace se pohybují ve dvouciferných hodnotách, finanční systém krachuje, dochází k utlačování žen ve společnosti – takové podmínky jsou živnou půdou buď pro zoufalství anebo nostalgii,“ vysvětluje akademik Milání.

Rezá Šáh (vlevo) prosazoval nošení západního oblečení, zakazoval ženám ve veřejných funkcích nosit zahalené vlasy a uvalil vysoké daně, čímž se znelíbil ortodoxním muslimům. Podobně jako turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk (vpravo)|foto:CC0 Public domain

Teokracie nesplnila sliby

Rezá Šáh Pahlaví byl otcem posledního íránského krále Muhhamada Rezy Pahlavího, který byl svržen revolucí z roku 1979. Klerici pod vedením ajatolláha Rúholláha Chomejního slibovali vybudovat ráj založený na islámském právu a rozdělit ropné bohatství země mezi všechny občany. Že teokracie ani zdaleka nesplnila své sliby, dali občané najevo v prosinci, kdy se v zemi konaly největší protesty za poslední desetiletí. Někteří z demonstrantů skandovali hesla požadující návrat monarchie.

Od nálezu mumie se na sociálních sítích šíří fotografie, údajně pořízené dělníky staveništi, na kterých je vidět hlava a torzo ponořené do hlíny. Někteří uživatelé podotýkají, že zakřivení ruky a prázdný výraz ve tváři odpovídají tomu, jak vypadal Rezá Šáh v otevřené rakvi před tím, než bylo mauzoleum strhnuto.

Také vnuk zesnulého monarchy a současná hlava dynastie Kýros Rezá Pahlaví se domnívá, že ostatky „s velkou pravděpodobností“ patří jeho dědovi. Titulární korunní princ vydal prohlášení vyzývající íránské úřady, aby zajistily pochování těla v Íránu a aby byl hrob označený a přístupný všem obyvatelům.

Zároveň se obrátil na Íránce, aby jeho výzvu a královskou rodinu podpořili prostřednictvím sociálních sítí nebo formou nenásilných protestů. Nejde podle něj jen o záležitost rodiny, ale o záležitost s národním a historickým přesahem, informuje server Rádia Farda, íránské redakce Rádia svobodná Evropa – Rádia Svoboda.

Rúholláh Chomejní (vlevo) sliboval vybudovat ráj založený na islámském právu a rozdělit ropné bohatství země mezi všechny občany. Slib ale neplní ani jeho nástupce Alí Chameneí (vpravo)|foto:Český rozhlas

Otec Íránu

Analytikové nicméně soudí, že režim zřejmě nehodlá splnit žádný z princových požadavků. Kdyby se oficiálně potvrdilo, že ostatky patří někdejšímu vládci, jen těžko by bylo možné zabránit konání protivládních protestů v místě nálezu. Státní média o objevu informovala jen stručně, v Teheránu se přesto stal tématem dne, pokračují losangeleské Timesy.

Podle mnohých nastal čas přehodnotit dějinný odkaz panovníka, který je považovaný za otce moderního Íránu, a dopřát mu řádný pohřeb. Rezá Šáh uskutečnil v době vlády mnoho ambiciózních projektů v oblasti stavebnictví a školství. Zavedl například stipendia pro studium v zahraničí nebo vydávání rodných listů. Prosadil také obyvateli užívaný název Írán, dříve byla země známá pod názvem Persie.

Šáh rovněž prosazoval nošení západního oblečení, zakazoval ženám ve veřejných funkcích nosit zahalené vlasy a uvalil vysoké daně, čímž se znelíbil ortodoxním muslimům.

Rezá Šáh abdikoval v roce 1941 po britsko-ruské invazi do Íránu. Vládu jeho následníka Muhammada Rezy Pahlavího poznamenal nárůst korupce a obvinění z odklánění zisků z těžby nerostných surovin pro soukromé účely. Po revoluci se teokratická propaganda snažila pošpinit pověst královské rodiny. Zdá se však, že tyto snahy spíše přidaly královské rodině na tajuplnosti a zajímavosti.