Íránské horké politické léto

24. červenec 2003

Na Írán se v poslední době hrne problém za problémem. Jen pro připomenutí. Doma musel íránský režim čelit studentským demonstracím za větší politické a společenské svobody. Ve vztahu k zahraničí Teherán zaměstnávají spory o přísnější kontrolu íránského jaderného programu, opakovaná velmi tvrdá obvinění z podpory terorismu a nejnověji incident mezistátního charakteru, který ilustruje žalostný stav na poli dodržování lidských práv v Íránu.

Ve středu byla v Íránu pohřbena kanadská fotoreportérka. 54letá novinářka íránského původu doplatila na to, že si dovolila fotografovat vězení na okraji Teheránu, kde jsou zadržováni političtí vězni. Osudnými se jí stala zranění, která utrpěla po svém zadržení během výslechu. Pohřeb v Íránu byl svévolným rozhodnutím tamních úřadů. Ty nerespektovaly přání rodiny, ani požadavky kanadské vlády, a tělo zemřelé novinářky nevydaly.

Ihned po kontroverzním pohřbu přešel Teherán do tvrdé ofenzívy. Kanadu obvinil z odpovědnosti za smrt jednoho a zranění dvou dalších íránských občanů. Podle tvrzení Íránu mělo jít o výsledek policejního zásahu ve Vancouveru, který kanadská média záměrně zamlčela. Na první pohled jde o poněkud krkolomnou historku a hodně cynický pokus o vyrovnání skóre v mezistátním sporu. Ostatně není to jediné tvrdé gesto íránské diplomacie. Prezident Chátamí v reakci na kritiku Evropské unie z počátku tohoto týdne zrušil plánovanou návštěvu Belgie.

Také Evropská unie, která až donedávna k íránskému režimu zaujímala benevolentnější postoj než Spojené státy, považuje dosavadní politiku Teheránu za nadále neudržitelnou. Teherán dostal od šéfů diplomacií evropské patnáctky de facto ultimatum. Evropská unie od Íránu očekává nejpozději v září souhlas s přísnějšími kontrolami jeho jaderného programu a změnu v jeho veskrze negativním postoji k mírovému procesu na Blízkém východě. Kromě toho se od Teheránu žádá podstatný pokrok pokud, jde o dodržování lidských práv a boj s terorismem. V opačném případě může Írán zapomenout na příslib intenzivnějších hospodářských vztahů s Evropskou unií.

Pokud by ale Írán tato hodně důrazně vyřčená doporučení beze zbytku splnil, de facto by popřel všechny hlavní rysy politiky, která je pro Teherán typická celé čtvrtstoletí od vítězství takzvané Islámské revoluce. Bezprostředně je však důležitější jiná věc. Zatím nejtvrdší gesto v rámci postupně se měnící politiky Evropské unie k Teheránu přichází v době, kdy Spojené státy Írán znovu tvrdě obvinily z podpory terorismu. Sečteno a podtrženo. Írán se dostal do kouta, ze kterého už mu nemusí pomoci jenom kosmetické úpravy politiky nebo, jak tomu bylo donedávna, sázka na značné rozdíly v přístupu Spojených států a Evropské unie.

Požadavky, které jsou v Teheránu vnímány jako nepřijatelná ultimata a také hrozba mezinárodní izolace nutí Írán ke zvláštní politice. Tu lze nejlépe popsat jako směsici zloby a pokusu otupit ostří nejtvrdší kritiky. Rozmíška s Kanadou a odvolaná cesta íránského prezidenta do Belgie patří do první kategorie. Do druhé kategorie spadá středeční oznámení Teheránu, že na území Íránu je zadržováno velké množství členů teroristické organizace Al Kajda. Jde o první oficiální přiznání svého druhu, které ale koresponduje s obecně rozšířeným názorem, že v Íránu by se mohlo nacházet až 500 příslušníků teroristické organizace, kterou Spojené státy viní z odpovědnosti za útoky z 11.září 2001

Írán tvrdí, že mezi zadržovanými teroristy jsou i vysoce postavení příslušníci Al Kajdy. Počty zadržených ani jejich totožnost však Teherán nezveřejnil. Podle spekulací amerických médií, opírajících se o zpravodajské zdroje, by se v Íránu mohl například nacházet muž číslo 2 hierarchie Al Kajdy Ajman Al Zawahírí. Oznámení Íránu, že zadržuje členy Al Kajdy, má v tuto chvíli hodnotu těžko ověřitelného pokusu vyvrátit obvinění ze spolupráce s teroristy.

V budoucnu by ale mohlo jít o důležitou kartu, kterou by íránský režim mohl použít při jednání v otázkách, na kterých záleží jeho další osud. Za první signál tohoto druhu je možné považovat odpověď Teheránu na požadavek Spojených států. Washington chce, aby členové Al Kajdy, zadržovaní v Íránu, byli vydáni k procesům v jejich domovských zemích nebo ve Spojených státech. Podle íránského ministra vnitra to není problém. Jedinou podmínkou je, aby zemi, do které bude terorista vydán, pojily s Íránem přátelské vztahy. Nato lze říci jediné. Vskutku šalamounský tah.

autor: Bohumil Šrajer
Spustit audio