Írán má rakety s dlouhým doletem

V nejhorším představitelném scénáři tím tedy Írán získává možnost zasáhnout Izrael, ale i řadu jiných zemí, jadernou bombou a vymazat ho ze zemského povrchu. To myslím jako příčina obav docela stačí, zvláště, když si připomeneme, že Írán patří k zemím, které nikdy neuznaly právo Izraele na existenci.

Raketu Šahab 3 začal Írán vyvíjet v devadesátých letech na základě importované severokorejské rakety středního doletu. V červenci 98 byl proveden první letový test a vloni v květnu íránský ministr obrany Alí Šamchaní otevřeně oznámil její technické parametry. Írán ovšem v té době zároveň přestával spolupracovat s inspekcemi mezinárodní agentury pro atomovou energii a odmítal návštěvy inspektorů, kteří měli podle platných mezinárodních smluv vyvrátit podezření, že Írán buduje tajný vojenský program vývoje jaderných zbraní.

Svět asi jenom těžko uklidní oficiální prohlášení, podle kterých Írán jaderné zbraně nevyvíjí a rakety Šahab 3 potřebuje výhradně pro svoji vlastní obranu. Spojené státy se už několik let snažily nejrůznějšími sankcemi a obchodním embargem blokovat dovoz vojensky využitelných technologií do Íránu. Desítky firem z celého světa ztratily za porušování embarga Íránu často i velmi lukrativní kontrakty ve Spojených státech. Mezi nejznámější patří případ čínské státní společnosti Norinco, která přišla o zakázky na dovoz do Spojených států ve výši stovek milionů dolarů.

Na černém seznamu mezinárodních porušovatelů embarga jsou, podle listu Financial Times, hlavně dodavatelé ze severní Koreje, Číny, Ruska, Pákistánu a Moldavska. V posledních týdnech tlak na Írán ještě zesílil. Evropská unie prakticky zastavila jednání o vzájemné obchodní výměně a po jednání na vysoké úrovni i Čína zastavila některé, už dojednané dodávky technologických zařízení do Íránu. A jak to vypadá, americké naléhání přesvědčilo i Japonsko, aby před podpisem zásadní dohody o miliardových investicích do rozvoje těžby ropy v jihozápadním Íránu, požadovalo od Teheránské vlády vyjasnění otázek o charakteru íránského jaderného programu.

Teherán okamžitě odpověděl změnou podmínek soutěže a pohrozil, že těžební práva prodá Číně. Pro další vývoj bude velmi důležitý výsledek návštěvy předsedy mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammada al Baradeie v Íránu, která začíná tuto středu. Al Baradei chce hlavně přesvědčit íránskou vládu, aby podepsala takzvané dodatkové protokoly k mezinárodním smlouvám o nešíření jaderných zbraní. To by otevřelo cestu k podstatně pečlivějším a třebas i neohlášeným návštěvám inspektorů mezinárodní agentury pro atomovou energii na jakémkoliv místě Íránu.

Jedině tak by se mohly rozptýlit obavy, že íránská vláda v tajných programech vyvíjí zařízení na obohacování uranu a vývoj jaderných zbraní. A to by, podle prohlášení agentury, cituji, "zajistilo dostatek důvěry v mírový charakter íránského jaderného programu" konec citátu. V případě této mimořádně důležité návštěvy a jednání se osobně angažoval i generální tajemník OSN Kofi Annan. V posledním týdnu dvakrát osobně telefonoval s íránským ministrem zahraničních věcí Kamalem Charázím. Jeho odpověď je zatím přinejlepším nezávazná.

Podle oficiální tiskové agentury IRNA Charází generálnímu tajemníkovi OSN řekl, že hlavním cílem Baradeiovy návštěvy by mělo být budování vzájemné důvěry. Dodal, že doufá, že "v průběhu jednání budou vzaty v potaz i obavy a názory Íránu". V příštích týdnech tedy svět zjistí, zda se z Íránu, který jak už prokázáno, je státem s raketami dlouhého doletu, v tichosti nestala další jaderná velmoc.