Írán - čekání mezi bouřemi

Za posledních deset dní bylo zatčeno více než třicet íránských novinářů, a většina jejich zahraničních kolegů musela odjet ze země, a nebo byla donucena zůstávat doma. Domů se musí vrátit například i teheránský zpravodaj BBC.

Po sobotních krvavých srážkách následovala klidná neděle a pondělí, na ulicích jsou všude hlídky policie nebo dobrovolných milic, které věnují pozornosti i shromáždění dvou či tří lidí. V Teheránu se dnes podle svědků sešlo jen asi tisíc lidí. Samotný reformní kandidát Mír Hosejn Musaví po nedělním váhání vyzval své stoupence k dalším protestům, ale zdůraznil, že má jít o shromáždění klidná.

Bezpečnostní složky však pravděpodobně mezi klidnými a neklidnými demonstracemi nebudou rozlišovat. Nejvyšší vůdce Chamenejí označil demonstranty za živly podporované ze zahraničí, a dal najevo, že další ústupky se už konat nebudou. Také státní orgány mluví o tom, že demonstranti jsou vlastně teroristé, kteří používají násilí. Jeden z významných představitelů režimu dokonce vyzval k trestnímu stíhání neúspěšného kandidáta Musavího za to, že podněcuje k nepokojům a ohrožuje státní bezpečnost.

Sama Rada dohlížitelů, která měla férovost voleb přezkoumat, dnes překvapivě konstatovala, že během voleb opravdu došlo k určitým omylům a neregulérnostem, ale nikoli překvapivě dodala, že tyto chyby nemohly změnit celkový výsledek. Šlo o odpověď jednomu ze zcela neúspěšných kandidátů, který poukázal na to, že v řadě měst bylo vhozeno více lístků, než kolik je v místě registrovaných voličů.

Skutečnosti, na které upozorňovali všichni tři údajně poražení kandidáti, uznány nebyly, totiž že v mnoha místech byl nedostatek volebních lístků nebo na vykazování zástupců kandidátů z volebních místností. Kromě Musavího výzvy k pokračování v protestech stojí za zaznamenání, že se i nadále ozývají i další významní duchovní a politici. Například bývalý prezident Chátamí na svých internetových stránkách vyzval k okamžitému propuštění všech zatčených a kritizoval také předání záležitosti Radě dohlížitelů, která není podle jeho názoru nestranná. Ještě ostřeji se vyjádřil legendární duchovní Hosejn Alí Montazerí, kdysi blízký spolupracovník Chomejního, a jeho plánovaný nástupce, který byl později pro svou umírněnost a liberálnost odstraněn. Montazerí vydal prohlášení, podle kterého je potlačování demonstrací v rozporu s náboženskými povinnostmi. Vyzval také k třídennímu smutku za všechny, kdo v uplynulých dnech při protestech padli.

V této souvislosti je snad dobré poznamenat, že obvyklý mediální obraz, podle kterého se v Íránu odehrává konflikt mezi veřejností a duchovními, je přinejmenším nepřesný. Spíše jde o konflikt, v němž stojí různí duchovní na obou stranách. Zmiňovaní Chátamí, Musaví, Rafsandžání nebo Montazerí, tedy lidé podporující reformy, jsou vesměs šíitští duchovní, kdežto prezident Ahmadínežád sám duchovní není, a jeho mocenským zázemím není ani tak šíitský klérus jako celek, ale spíše revoluční gardy.

K novým skutečnostem posledních dní patří také fakt, že íránský problém se přes víkend konečně stal tématem mezinárodní politiky. K dění v Teheránu se začali vyslovovat světoví politici, z nich nejváhavějším a neopatrnějším zůstává Barack Obama. Nejaktivnější a nejotevřenější zůstává německá kancléřka Angela Merkelová, ale přidali se také britský ministr zahraničí David Miliband a jeho italský kolega Franco Frattini. Itálie dnes také přišla s nabídkou, která přinejmenším morálně hodně znamená - Řím je ve spolupráci s ostatními evropskými zeměmi ochoten otevřít svou ambasádu pro zraněné demonstranty. Frattini tak reagoval na výzvu Švédska, které brzy převezme předsednictví Unie, aby sedmadvacítka vypracovala společný plán, jak pomoci ohroženým demonstrujícím.

Pro Evropskou unii je íránská krize a Obamova opatrnost paradoxní příležitostí profilovat se jako silný hlas v mezinárodní politice - tuto šanci zatím unie využívá jen z části. I tak se pozornost režimu obrátila právě proti Evropě. Íránská vláda v neděli předvolala 27 evropských diplomatů na ministerstvo zahraničí, aby protestovala proti údajnému zasahování do vnitřních záležitostí státu. Mezi nimi byli nejvyšší český zástupce v zemi, chargé d'affaires Josef Havlas. Prostor pro jasný evropský tlak na íránské vedení však zcela určité zbývá. A vzhledem k tomu, že srážky i represe budou pokračovat, bude mít evropská unie ještě příležitost projevit svou rozhodnost i prozíravost.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .