"Integrační summit" u Angely Merkelové

Přesto, že Angela Merkelová byla s jednáním podle svých slov spokojena a před novináři hovořila o "téměř historické události," prohlásila i ona, že schůzka byla pouze začátkem společenského dialogu o postavení cizinců a přistěhovalců v Německu. Tématy, jako jsou integrační kurzy pro cizince, kurzy němčiny, vzdělání, nebo práva žen, se má nyní zabývat šest pracovních skupin. Jak uvedla Merkelová, mají jejich členové do roka vypracovat tak zvaný Národní integrační plán.

Proč vůbec považovala předsedkyně spolkové vlády za nutné zorganizovat schůzku s tak honosným názvem, jako je "integrační summit"? Odpověď je celkem nasnadě. Ve Spolkové republice žije v současnosti více než 7 milionů cizinců, tedy lidí, kteří jsou majiteli zahraničních pasů. Další, zhruba stejný počet osob má sice německé občanství, je ale cizího původu.

Není tedy zapotřebí vysoké matematiky, aby bylo jasné, že přibližně 15 milionů lidí neněmeckého původu představuje v 80timilionovém Německu ne zrovna zanedbatelnou menšinu. A pokud k tomu připočteme skutečnost, že právě mezi touto skupinou obyvatelstva je míra nezaměstnanosti obzvlášť vysoká a úroveň vzdělání často obzvlášť nízká, je jasné, že jde o vážný sociální problém. Tito lidé mnohdy neumí pořádně německy a žijí na okraji společnosti. Před časím dosáhly navíc násilí a agresivita ze strany žáků jedné berlínské školy, kterou navštěvují z 80 procent děti přistěhovalců, takové podoby, že se učitelé cítili naprosto bezmocní. V zoufalství žádali zrušení školy. A tehdy dostali mnozí Němci strach. Strach z toho, že by se Spolková republika mohla stát dějištěm podobných násilných protestů ze strany mladých přistěhovalců, jako tomu bylo koncem minulého roku ve Francii.

Německo totiž je přistěhovaleckou zemí. To přiznávají jak sociální demokraté, tak konzervativní CDU a CSU, jejichž představitelé přitom něco takového ještě v 80.letech ostře odmítali. Problém však spočívá v tom, že tento fakt ještě neakceptovala velká část německé společnosti. Turky, kteří v Německu představují největší cizineckou komunitu, totiž Němci často spojují s terorismem, násilím nezletilých avraždami ze cti. V tom dal jistě mnohým německým občanům za pravdu případ vraždy 23tileté Hatun Surucu, Berlíňanky tureckého původu. Ta byla loni v únoru zavražděna jedním ze svých bratrů za bílého dne na berlínské autobusové zastávce. Podle všeho proto, že odešla od své rodiny i od tureckého manžela, kterého byla donucena si vzít. Rozhodla se žít po svém a sama vychovávat své dítě.

"Většina lidí považuje imigranty spíše za bezpečnostní hrozbu, než aby v nich viděla šanci pro stárnoucí německou společnost," uvedla pro agenturu Reuters politoložka z berlínské Svobodné univezrity Isabel Schaeferová. Jak přitom tvrdí mnozí zástupci přistěhovaleckých organizací, důležitý je právě postoj řadových Němců, případně jeho změna. Mnohem důležitější než neustálé debaty o kurzech němčiny a o tom, zda by k nim měli být přistěhovalci nuceni a jak.

Jak upozorňuje zpravodajský server Netzeitung, hlavním důvodem harmonie, která při páteční schůzce panovala, by mohla být především skutečnost, že účastníci "summitu" nejednali o těch opravdu konfliktních a kontroverzních tématech. Zejména o tom, zda by měli být cizinci, kteří se odmítnou účastnit integračních kurzů, nějak potrestáni, nebo dokonce vyhoštěni ze země. Něco takového prosazovali mnozí politici unionistických CDU a CSU. Sociální demokraté to naopak odmítali. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung soudí, že ani jedna ze zmíněných stran nemá úplně jasno v tom, co vlastně integrace je a jak může vypadat. Hlavní ale podle listu je, že díky "integračnímu summitu" byl učiněn nový začátek, který povede k objasňování této otázky. Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci "http"//www.rozhlas.cz/cro6/audio/" Radio na přání