Indie volila prezidenta

20. červenec 2007

Kdybychom měli posuzovat jednotlivé oblasti světa podle toho, jakou šanci dávají ženám v nejvyšší politice, pak by země indického subkontinentu patřily k těm nejvíce rovnostářským.

0:00
/
0:00

Například Bangladéš měl během své krátké historie už dvě premiérky, a Pákistán alespoň jednu, zato celosvětově proslulou Benázir Bhuttovou. Ještě slavnější byla indická politička Indíra Gándgíhová, a její snacha Soňa Gándhíová. Od těchto dní bude mít Indie pravděpodobně ženu i na tom nejvyšším postu. Ve čtvrtek na zvláštním společném zasedání parlamentu a sněmoven jednotlivých států Indického svazu zvolilo více než 4 tisíce volitelů novou, již 13. hlavu státu.

Oficiální výsledky budou známy až v sobotu, už nyní se však komentátoři v Indii shodují, že vítězkou klání je Pratíbha Patílová z vládní strany Indický národní kongres. Také opozice už uznala porážku svého kandidáta.

Skutečné postavení indických žen je samozřejmě mnohem horší, než by vypovídalo zastoupení žen v nejvyšších patrech tamní politiky. A také volba nové hlavy státu skrývá mnohé, čím by se Indie nerada chlubila.

Mnozí Indové se shodují na tom, že volba hlavy státu, ať už dopadla jakkoli, patřila k nejostudnějším volbám v dějinách jejich země. Jejím nejcharakterističtějším rysem bylo vzájemné házení bláta na soupeře.

Tak například na kandidáta opoziční strany BJP Bhairona Singha Šekhawata oponenti vytáhli, že v roce 1947 sloužil u policie a musel od sboru údajně odejít, protože přijal úplatek. Přitom tento tři-a-osmdesátiletý politik dosud sloužil jako viceprezident a je bez nadsázky veteránem indické politiky.

Pravděpodobná vítězka voleb Patílová na sebe během kampaně upozornila nepříliš šikovnými výroky při hovorech s muslimskými voliči. Hlavně však musela čelit obvinění, že jakožto zakladatelka jisté banky, která později zkrachovala, zajistila svým příbuzným levné úvěry.

Post prezidenta má v Indii převážně symbolický a ceremoniální charakter. Indie je parlamentní - a nikoli prezidentskou - demokracií, a ještě k tomu je federací s velkou autonomií států. Na druhou stranu v Indii, která trpí značnou nestálostí vládních koalic a častým rozpadáním kabinetů však může prezident sehrát významnou úlohu. Mnozí se obávají, že Patílová, jejíž kariéra je spjatá s Indickým národním kongresem, bude příliš stranická.

Patílová není z dosavadního politického života příliš známá. Byla zástupkyní předsedy horní komory indického parlamentu a , poslední téměř tři roky pracovala jako guvernérka státu Rádžastán. Jako kandidátka byla vybrána až téměř na poslední chvíli, poté, co koaliční partneři Indického národního kongresu zamítli ostatní kandidáty, často z absurdních důvodů. Patílová tedy vlastně zbyla jako kandidát, proti kterému nic neměl. Podle mnoha novinových komentářů je vlastně poslední volba prezidenta příznačná ani ne tak tím, kdo byl zvolen, nýbrž spíše tím, že odráží úpadek politického života a absenci silných osobností, které by měli respekt u celého politického spektra.

Indové smutně vzpomínají na doby před čtyřiceti či padesáti lety, kdy v jejich čele stály všeobecně uznávané a nezávislé osobnosti, jako byl Rádžendra Prasád nebo Zákir Husajn. I dosavadní prezident, jaderný fyzik Abdul Kalám, se těšil úctě a indičtí novináři se shodují, že pro jeho nástupce bude těžké ho nahradit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio