Imigranti z Balkánu – hrozba či požehnání pro německý trh práce?
Obavy Němců z masového přistěhovalectví Bulharů a Rumunů, kteří by mohli v zemi pobírat sociální dávky, se zatím nepotvrzují. Míra nezaměstnanosti mezi občany těchto dvou států v Německu je menší než průměr všech cizinců v zemi, uvádí spolkový úřad práce.
Reaguje tak na paniku, která v zemi zavládla poté, co na počátku letošního roku skončilo přechodné období, které omezovalo stěhování pracovních sil z Bulharska a Rumunska do některých zemí Evropské unie. V Německu panovaly obavy, že po otevření pracovního trhu zemi zaplaví obyvatelé těchto dvou unijních států a budou zneužívat tamní sociální systém.
Podle spolkového úřadu práce žije už teď v Německu dohromady asi 320.000 Bulharů a Rumunů, což je méně než třetina ve srovnání s Itálií a Španělskem. Nezaměstnanost mezi přistěhovalci z obou balkánských zemí je ale relativně nízká. Bez práce je podle úřadu jen 15.000 z nich. Úřad také konstatoval, že přistěhovalci z Bulharska a Rumunska jsou obvykle dobře kvalifikovaní.
Téma ovšem stále reflektují tamní média. Například komentář stanice Deutsche Welle se ptá, zda imigranty německý trh práce vůbec potřebuje. A odpovídá kladně. Jsou, a hlavně budou, potřeba v situaci, kdy německá populace rapidně stárne. Navíc, jak jsme slyšeli, příslušníci dvou nejchudších států Evropské unie nikterak dramaticky nezvyšují tamní míru nezaměstnanosti.
„Imigranty, a nejen ty z balkánských zemí Německo nutně potřebuje“ – cituje Deutsche Welle z vyjádření Spolkové pracovní agentury. A co se týče Rumunů a Bulharů speciálně, už v minulých letech přijížděli do Německa jako sezónní pracovníci v zemědělství a dalších oblastech. Už teď mají například nezastupitelnou roli ve zdravotnictví, geriatrické péči a také v pohostinství.
„Mnoho Bulharů a Rumunů jsou pracovní migranti, a nikoli přistěhovalci, kteří prchají před domácí chudobou s cílem zneužít sociální systém té, které země,“ sdělil Deutsche Welle Herbert Brücker z Institutu pro výzkum zaměstnanosti. A Martin Wansleben, ředitel Německé průmyslové a obchodní komory, přímo varuje před probíhajícími debatami o migraci chudoby. „ Migrace jako taková není nic špatného, ale tento způsob její prezentace jen rozviřuje a ztěžuje politické diskuse,“ tvrdí Wansleben.
Deutsche Welle publikuje odhady, podle nichž bude Německo v nadcházejících letech potřebovat navíc nejméně jeden a půl milionu kvalifikovaných pracovníků, kteří zaplní mezeru na trhu práce, způsobenou demografickým vývojem. Imigranti pak mohou pomoci zajistit ekonomický vývoj a stabilizovat sociální systém. „Je ale třeba nastolit pro ně příznivé podmínky. A to je úkol pro celou společnost. Politici, církve, odbory a také podnikatelská sféra musejí postupovat v součinnosti,“ myslí si Wansleben.
To jsou plány do budoucna. A jaká je aktuální situace? Bulhaři a Rumuni se dnes koncentrují v některých městech, jako je například Dortmund nebo Duisburg a pracují jen v určitých odvětvích. A příslušné úřady práce se podle nových pravidel o volném pohybu snaží jejich působení diverzifikovat. Už proto, že koncentrace v určitých municipalitách přináší zátěž pro jejich sociální systém.
Jeho výhody však zatím využívá jen malé množství zmíněných migrantů, a to i přesto, že většinově přispívají do penzijních fondů a systému sociálního zabezpečení. Úřady práce se nyní snaží angažovat specialisty se znalostí rumunštiny a bulharštiny, kteří by měli pomoci s náborem vzdělaných a zkušených migrantů, jejichž znalosti bude Německo v budoucnu potřebovat – předpovídá Deutsche Welle.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
