Hyeny se chechtají. A my víme proč

Africké hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) žijí v klanech o velikosti 10 až 90 zvířat. Klany jsou matriarchální a tvoří je samci i samice. Obě pohlaví mají vlastní hierarchii, ale i ty nejníže postavené samice jsou nadřazené samcům. Hyeny jsou aktivní v noci, kdy také loví. Osamělá hyena dokáže skolit pakoně, ale při lovu zeber se klan spojí a loví organizovaně. Při společném lovu i sdílení ulovené kořisti se hyeny dorozumívají širokou škálou hlasových projevů. Nejnápadnější je typický hyení “chechtot”, který se v africké noci nese na kilometry daleko. Francouzsko-americký tým zoologů hlasovou komunikaci hyen studoval na klanu 18 jedinců, který žije ve výzkumné stanici v kalifornském Berkeley a má stejnou hierarchii jako u hyen z africké přírody. Vědci nahrávali chechtot jednotlivých hyen a provedli jeho zvukovou analýzu. Jak se od sebe hlasy jedinců liší, můžete sami posoudit na nahrávkách čtyř hyen, které se jmenují Ursa, Kombo, Winnie a Kadogo.

Charakteristiky zvuku, jako je tón a frekvence, vědci přiřazovali jednotlivým zvířatům, jejich sociálnímu statusu i situaci, ve které se chechtot ozýval. Zjistili, že tón chechtání vypovídá o věku zvířete, zatímco variace ve frekvenci zvuku přinášejí informaci o společenském postavení hyeny a o tom, jestli se v dané situaci projevuje dominantně nebo je naopak v pozici podřízeného. Chechtot hyeny může být i známkou frustrace a žádostí o podporu. V přírodě se to projevuje například tehdy, když se ulovenou kořist hyenám snaží uloupit lvi – což je na afrických savanách běžná situace. Osamělá hyena nemá šanci, ale skupina jedinců, kteří vyslyšeli chechtavé volání o pomoc, může lvy otravovat natolik, že kořist raději hyenám zase vrátí.

Zdroj: BMC Ecology