Hydrobiolog: Příroda se umí adaptovat. Zkolabovat ale může naše civilizace

20. leden 2016
Studio Leonardo
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy doc. Jaroslav Vrba

Nejen o dostupnosti a kvalitě vody na Zemi, ale i o posledních objevech v oboru hydrobiologie i hrozbách, které představují pro naše vodní zdroje civilizační vlivy, hovořil ve Studiu Leonardo Jaroslav Vrba z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.

Bude nedostatek pitné vody? Můžeme čekat v budoucnu války o vodu? „Některé oblasti světa jsou na tom mnohem hůře,“ potvrdil expert.

Zvláště Blízký východ a některé části Afriky jsou v ohrožení, dodal. „Voda je na zemi hodně nerovnoměrně rozdělena, ale války o vodu u nás nehrozí.“

Především je důležité zadržet vodu v krajině, aby se vsákla do půdy a obnovovaly se mokřady. „To znamená co nejvíce vegetace, zelených ploch a lesů, a co nejméně rozšiřovat asfaltové a betonové plochy,“ radí hydrobiolog.

Čtěte také

Situace není dobrá v samotném zemědělství. „Zhutnělá půda, do které se déšť nevsákne. Také pěstujeme plodiny, které zhoršují zadržování vody v krajině, například kukuřici.“

V Česku ale vodou neplýtváme. „Dnes máme mnohem menší spotřebu na obyvatele než v 80. letech,“ zmínil pozitivní trend vědec.

I když přelom 70. a 80. let byl ve znamení kyselých dešťů, které vedly k okyselování půdního prostředí, dnes už je situaci jiná.

„V tuto chvíli už to není tak závažný problém. Od té doby jsme snížili emise síry i dusíku, a dnes už srážky nejsou tak kyselé. Jak se dnes zlepšuje chemie vody v nádržích i jezerech, tak se do nich postupně vrací korýši a do některých jezer i ryby.“

Nové hrozby: Léky, pesticidy, antibiotika, antikoncepce

Hydrobiologové ale stojí před novými hrozbami. Těmi je přítomnost léků, antibiotik i hormonálních preparátů jako například antikoncepční přípravky.

„To je potenciálně daleko větší nebezpečí,“ varoval expert. „Farmaceutika a pesticidy vypouští člověk skrze čističky nebo v případě pesticidů do půdy, a to všechno stéká do potůčků a do přehrad, včetně těch vodárenských.“

Vědci ještě nedávno netušili, co se těmito látkami děje. „Dnes ale díky novým technologiím s hrůzou zjišťujeme, co všechno v těch vodách máme,“ popsal problém Vrba.

Rozpukaná země obnažených břehů Visly

Jde o látky obtížně odstranitelné. Možností je filtrace aktivním uhlím, kterou ale nelze provozovat ve velkém měřítku.

Zvláště antikoncepční prostředky mají zásadní dopad. „Konkrétně u ryb je popsáno v oblastech, které jsou pod velkými městy nebo na dolních tocích, že ryby zde mění pohlaví.“

„Domyšleno do důsledku, když budou všechny ryby samice, tak se nebude druh rozmnožovat a vyhyne. Je také otázka, když látka takto působí na ryby, jak to asi působí na lidi, kteří tuto vodu pijí,“ tázal se vědec.

Podle něj je na místě předběžná opatrnost. „Je třeba separovat tyto látky předtím, než se dostanou do kanalizace. To je otázka změny technologií, ale i hledání nových a jiných látek.“

Hrozí tedy ekosystému kolaps? V ekologii o kolapsu celého systému nelze mluvit, tvrdí expert.

„Ekosystémy se stále adaptují, adaptují se i organismy v nich. Příroda tu bude dál. Kdo ale může snadno zkolabovat, je naše civilizace,“ glosoval Jaroslav Vrba.

Středeční Studio Leonardo s hydrobiologem Jaroslavem Vrbou připravila Jana Olivová a moderovala Ivana Navrátilová.

autoři: Jana Olivová , oci , Ivana Navrátilová
Spustit audio