Hvězda vysává atmosféru své planety
Jako ve vesmírném hororu si může připadat exoplaneta WASP-12b obíhající svou hvězdu v souhvězdí Vozky 600 světelných let od nás. Velká horká planeta je doslova požírána vlastní hvězdou. Silná gravitace hvězdy zahřívá planetu natolik, že její atmosféra uniká do vesmíru a tvoří kolem hvězdy plynný disk.
Objev exoplanety WASP-12b v souhvězdí Vozky byl zveřejněn v roce 2008. Už tehdy zaujala vědce svými neobvyklými vlastnostmi. Exoplaneta je o 40 % těžší než náš Jupiter a zároveň o 80 % větší. Zatímco našemu Jupiteru trvá 12 let než oběhne Slunce, planetě WASP-12b to trvá pouhých 26 hodin. Není divu, vždyť obíhá ve vzdálenosti pouhého trojnásobku poloměru své hvězdy. Kdybychom ji umístili do naší sluneční soustavy, obíhala by 17krát blíže Slunci než Merkur.
Tanec kolem ohně
Exoplaneta musí být díky blízkosti své hvězdy doslova rozžhavená. Pozorování potvrdila, že povrchová teplota na exoplanetě WASP-12b je 2200 stupňů Celsia. Už při objevu ji vědci označili za nejžhavější známou exoplanetu. A to přitom hvězda kolem které obíhá není nijak extrémně horká hvězda. Je celkem podobná našemu Slunci, jen je o něco těžší a větší. Vysoká teplota na exoplanetě znemožňuje nejen přítomnost života, ale i základních sloučenin jako je tekutá voda, vždyť i olovo se vypařuje při 1700 stupních. Kdybychom dorazili k planetě v kosmické lodi, zdála by se nám doslova rozpálená do ruda. Při teplotě 2200 stupňů je totiž hlavní barvou ve spektru barva červená.
Gigantický příliv
Čínští a američtí vědci nově zjistili, že těsný oběh má na planetu další silný účinek. Netýká se už teploty, ale tvaru planety. Gravitace hvězdy má na exoplanetu podobný vliv, jako Měsíc na Zemi, který nám způsobuje dobře známý příliv a odliv. Jenže exoplaneta WASP-12b je díky teplotě celá plynná a tak tento efekt narůstá. Také gravitační síla našeho Měsíce a hvězdy je neporovnatelná. Měsíc tedy mění jen částečně tvar Země formou změny hladiny oceánů, zatímco exoplaneta se deformuje úplně celá. Ani zdaleka nemá kulový tvar a mohli bychom si ji přirovnat spíše k ragbyovému míči. Vědci odhadují, že užší rozměr se od širšího liší asi o 10 %. To by kosmonaut u exoplanety lidským okem rozeznal bez problémů.
Jako když uchází pneumatika
Tím zvláštnosti exoplanety WASP-12b nekončí. Silné ohřívání exoplanety hvězdou vede k rozpínání atmosféry. Plyn v atmosféře se dostává tak daleko od centra exoplanety, že už na něj svou gravitací působí více hvězda než exoplaneta. Podobně jako se díky přetlaku snadno uvolní vzduch z prasklé pneumatiky, tak i z přehřáté atmosféry snadno unikají molekuly do okolního vesmíru. Částice se nedostanou nikam daleko, začnou obíhat kolem hvězdy a tvoří disk. Exoplaneta disk zásobuje opravdu slušně, za jedinou sekundu do něj vyšle 6 miliard tun plynu. Tímto tempem se exoplaneta vypaří za 10 milionů let. Možná se to zdá být dlouhá doba, ale v kosmickém měřítku je to okamžik. WASP-12b tak bude žít 500krát kratší dobu, než je současný věk Země. Máme vůbec štěstí, že jsme planetu objevili v době, kdy existuje.
Skrytý sourozenec
Další zajímavostí exoplanety WASP-12b je, že má pravděpodobně sourozence. Podle vědců by mohl plynný disk ukrývat další planetu. Pohyb exoplanety kolem hvězdy totiž vykazuje určité odchylky, které se dají dobře vysvětlit další planetou. Tu zatím nikdo neviděl a je skutečně jen teoreticky předpovězena. Podle výpočtů by mohlo jít o těžší variantu planety Země. Pokud bude potvrzena, dostane podle pravidel označení WASP-12c.
Exoplaneta zakrývá hvězdu
Svět exoplanet tak má opravdu kuriózní přírůstek. Výzkum WASP-12b je ve velké míře založen na schodě náhod. Díky ní se díváme na exoplanetu a její hvězdu pod takovým úhlem, že exoplaneta při oběhu svou hvězdu zakrývá. Samozřejmě ne celou, jen nepatrnou část povrchu, ale je to měřitelné. Právě díky této vlastnosti byla exoplaneta roku 2008 objevena. Zákryty (neboli tranzity) jsou dokonce v dosahu i amatérských astronomů.
Česká stopa ve výzkumu
Exoplanetu už pozorovali také čeští astronomové ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Nedávno byli naši úspěšní pozorovatelé požádáni o souhlas s použitím jimi naměřených světelných křivek skupinou astrofyziků z floridské university, kteří zpracovávají data sekundárního tranzitu pořízeným Spitzerovým kosmickým dalekohledem. Je nanejvýš pravděpodobné, že budou mít zájem i o další data. Máte-li potřebné vybavení, můžete se k pozorování této zajímavé exoplanety zapojit i vy. Nejbližší pozorovatelné tranzity nastávají právě v těchto dnech.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
