Hudba zmírňuje člověku strach, úzkosti a zlepšuje paměť. Ať se jí věnuje jakkoliv, potvrzují vědci
Snad každý někdy zažil radost ze zpěvu nebo z poslechu hudby. Víc než dvě desítky vědeckých studií provedených v různých částech světa včetně Austrálie, Británie nebo Spojených států potvrdily, že hudba zlepšuje kvalitu života a v terapii může významně podpořit duševní zdraví člověka. „Studie je důležitá hlavně proto, abychom věděli, že už jsou objektivní data, že hudba je velmi léčivá a pomáhá. Mě osobně ale vůbec nepřekvapila,“ říká muzikoterapeutka Markéta Gerlichová.
I další výzkumy hlavně v oblasti neurověd dokládají, že pokud se člověk jakkoli věnuje hudbě, zmírňují se jeho strachy, úzkosti, zlepšuje se paměť a soustředění a aktivizuje se svalový systém, dodává Gerlichová. Článek o přínosech hudby vyšel v medicínském časopise Journal of the American Medical Association Network Open.
Čtěte také
Aby u nás mohl muzikoterapeut ve zdravotnictví působit, musí mít ještě další zdravotnické vzdělání. Markéta Gerlichová je kromě supervizorky také speciální pedagožka a jako fyzioterapeutka pracuje s pacienty po poškození mozku na Klinice rehabilitačního lékařství 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Používáme všechno. Hru na hudební nástroje na rozcvičení postižené ruky, zpěv nebo práci s hlasem a s dechem, využíváme i poslech hudby. Vše podle toho, jestli má pacient problém s pamětí, s pozorností, nebo má komunikační problém a podobně,“ přibližuje Gerlichová.
V partnerských terapiích můžou mít lidé na verbální úrovni problém, ale když se vyjadřují přes hudební nástroj, najdou porozumění.
Markéta Gerlichová
Lidé se ale na muzikoterapeuty obracejí i kvůli rozvoji osobnosti, vývojovým problémům u dětí nebo rodinným a partnerským problémům:
„V partnerských terapiích můžou mít lidé na verbální úrovni velikánský problém, ale když se začnou vyjadřovat přes hudební nástroj nebo přes tóny hlasu, najdou najednou porozumění, které ve verbální složce neměli.“
Zapojit různé struktury mozku
Podle nové analýzy studií z celého světa byly účinky hudby podobné bez ohledu na to, jestli účastníci výzkumů zpívali, hráli nebo poslouchali hudbu. Markéta Gerlichová k tomu dovysvětluje, že jde přesněji o stejný efekt v měření kvality života.
Čtěte také
„Člověk může sice v testu zatrhnout, že se mu zlepšila kvalita života stejným způsobem, ale je to ve skutečnosti jiný způsob. U zpěvu můžeme zapojit jiné struktury mozku než třeba při mluvení. Máme Brocovo a Wernickeovo centrum, které je třeba u našich pacientů často narušené, nemohou mluvit, ale mohou zpívat. A pokud trénujeme třeba postiženou ruku, tak je v tomto cíli zase efektivnějí hra na nástroj,“ dodává Gerlichová s tím, že je hudba dobrá i pro abstraktní myšlení. A je taky prokázáno, že věnování se hudbě zvyšuje inteligenci.
Muzikoterapie se dá v České republice studovat už také v magisterském programu na vysoké škole. Před třemi lety jej otevřela Katedra speciální pedagogiky Univerzity Palackého v Olomouci.
Poslechněte si tuto i další vědecké reportáže.
Teploty denně zhruba kolem 40 stupňů Celsia a žhnoucí slunce. Indii a Pákistán zasáhla rekordní vlna veder. Klimatologové varují, že příští roky budou ještě horší. Už teď je přitom vedro pro mnoho lidí kritické. Co vědci považují za hraniční teplotu ?
Nejvyšší soud Spojených států zřejmě ukončí celostátně zaručené právo na potrat. Co to znamená a jaké to může mít společenské důsledky nejen v oblasti interrupcí?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
