Hrozí Makedonii znovu nestabilita?

26. červenec 2004

Makedonský parlament by měl dnes začít projednávat zákon, který by upravil hranice některých obcí tak, aby se v nich zvýšil podíl albánské menšiny alespoň na 20 procent a Albánci v nich mohli používat své mateřštiny jako úředního jazyka. Tato skutečnost vyvolala ve městě Struga nepokoje. K městu mají být totiž přičleněny další albánské vesnice, což ze Strugy udělá převážně albánské město. Situaci se v sobotu místním občanům pokoušel v tamním sídle vládnoucího Sociálně demokratického svazu Makedonie vysvětlit ministr obrany Vlado Bučkovski spolu s generálním tajemníkem svazu Nikolou Čurčievem.

Jejich pokus ale vyšel naprázdno. Budovu začalo kamenovat několik stovek rozzuřených Makedonců, kteří vládu obviňují ze zrady a snahy o etnické rozdělení země. Kdosi se pokusil budovu zapálit a ministr obrany Bučkovski dokonce tvrdí, že měl být spolu s dalšími 27 úředníky strany v budově upálen.

Nakonec vše skončilo bitkou mezi demonstranty a policií. Zraněno bylo 12 strážců zákona, 15 demonstrantů, 1 člen policejní mise Evropské unie. 12 nejdivočejších účastníků demonstrace skončilo za mřížemi.

Starosta Strugy Romeo Dereban tvrdí, že policie zasáhla příliš brutálně, když dokonce proti demonstrantům použila slzný plyn. Zákrok dokonce nazval "Zločinem proti demokratickému právu na protest." Podle jedné z verzí protestovali zejména stoupenci nacionalistické strany VMRO, nicméně starosta tvrdí, že nespokojenost s politikou vládnoucích sociální demokracie přišli vyjádřit zejména její místní členové.

Makedonský prezident Branko Crvenkovski vyzývá obyvatelstvo ke klidu. Podle jeho slov nejsou události ve Struze žádnou poklidnou demonstrací, ale násilnostmi, které rozpoutali občané města. Vyzývá je proto k odpovědnosti, aby nenahrávali těm, kdo je chtějí zneužít a dostat zemi do doby před rokem 2001, kdy byla destabilizována.

Skutečně před 3 roky probíhala v zemi občanská válka mezi vládními vojsky a ozbrojenými stoupenci místní pobočky albánské UČK, podporovanými z Kosova. Konflikt nakonec vyřešila až intervence vojsk NATO a následným příměřím, podepsaným v Ochridu 5. července 2001. Albánci dostali větší zastoupení v parlamentu a právě decentralizace země s novým teritoriálním uspořádáním, o kterém má ode dneška jednat parlament ve Skopji je jejich další součástí. Vyvolává však už předem až příliš mnoho napětí. Dnes večer se mají odpůrci zákona sejít v mnohatisícovém počtu ve Skopji.

Předseda nacionalistické opoziční VMRO, která v roce 2001 vedla jako vládní síla boje proti Albáncům, Nikola Gruevski vyzývá občany k podpisové akci na vypsání referenda o novém teritoriálním uspořádání, které podle opozice dělí zemi na makedonskou a albánskou část a také o nových volbách, na jejichž konci by měli být socialisté znovu nahrazeni nacionalisty. To by ale ke klidu v zemi příliš nepřispělo. Jak podotkl šéf nejsilnější albánské strany a bývalý vrchní velitel UČK Ali Ahmeti, není vyhrožování referendem vhodné v době, kdy Albánci chtějí spolu s Makedonci dokončit to, čeho bylo na papíře dosaženo v mírových dohodách. Jejich zpochybňování je jak podle Ahmetiho, tak podle prezidenta Crvenkovského velmi nebezpečným hazardováním. Dnes se očekávají demonstrace ve Skopji, ale ani ve Struze zatím nezavládl úplný klid. Starosta města Romeo Dereban dokonce z odpovědnosti za pouliční bitky dokonce obvinil ministra obrany Vlada Bučkovského, kterému sdělil, že je ve Struze "persónou non grata", protože svým nezodpovědným příjezdem v politicky napjatém období lidem v podstatě nabídl možnost, aby si s ním a potažmo s vládou přišli vyřídit účty.

Situace v Makedonii je už déle než dva roky stabilizovaná. Její obyvatelé ale mají nedávnou občanskou válku ještě v živé paměti. Bylo by iluzí myslet si, že v rukou vojsk NATO skončila veškerá výzbroj, která se pohybovala na obou stranách konfliktu. Doufejme jen, že zvítězí zdravý rozum, problémy nebudou řešeny v ulicích, ale na parlamentní půdě a Makedonie zůstane ušetřena dalšího krveprolití.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio