Hrdinové kindertransportů byli naši rodiče. Teprve teď to chápu, říká Hugo Marom

31. leden 2016
Hugo Marom (Maisel) vlevo bratr Rudof uprostred cca 1932 33

V létě roku 1939 odjel z Prahy vlak s židovskými dětmi - byl to jeden ze záchranných transportů mířících do Británie, na jejichž organizaci se podílel Nicholas Winton. Ve vlaku cestovali vedle desítek dalších dětí také Hugo a Rudolf Maiselovi z Brna. Hugo se dnes jmenuje Marom, po válce se stal pilotem, žije v Tel Avivu. Jeho vzpomínky uslyšíte v nedělních Příbězích 20. století.

Hugo Marom se narodil 9. října 1928 v Brně. Předkové jeho otce Rudolfa Maisela, legionáře a obchodníka, žili v Čechách stovky let, ze staré židovské rodiny pocházela i maminka, sportovkyně a olympionička. Koncem třicátých let si paní Maiselová uvědomila, jaké nebezpečí představuje Adolf Hitler a začala přemýšlet o emigraci. „Pochopila, že to, co píše v Mein Kampf, myslí vážně,“ říká Hugo Marom. Otec však nechtěl o odchodu ze země slyšet, odhodlal se až po okupaci - Maiselovi stihli vypravit do ciziny už jen děti.

Dětské transporty organizovali (řečeno dnešní terminologií) britští lidskoprávní aktivisté – nejen slavný Nicholas Winton, ale také Doreen Warrinerová a Trevor Chadwick, Bill Barazetti, Beatrice Wellingtonová, Josephine Pikeová a řada dalších. V srpnu 1939 odjížděli díky nim Hugo a jeho bratr Rudolf do bezpečí, ale také do neznáma - o Británii nevěděli téměř nic, Hugo uměl anglicky pár vět.

„My jsme se přesto necítili nějak strašně, bylo to, jako jet někam na tábor,“ vzpomínal vloni na podzim v Tel Avivu: „Nesrovnatelně horší to bylo pro rodiče, kteří museli udělat neobyčejně těžké rozhodnutí. Museli nám dodávat odvahu, a přitom nevěděli, kdy a jestli vůbec nás ještě uvidí a jak budeme žít. Mohli si s námi jenom psát, a to ještě velmi omezeně. Mám velkou rodinu, a teprve teď chápu, co to pro rodiče muselo znamenat – vzdát se dětí. Byli to skuteční hrdinové těch kindertransportů, nemělo by se na ně zapomenout. Myslím, že by měli mít pomník.“

Hugo Marom (Maisel) cca pětiletý 1933 nebo 1934


Mám velkou rodinu, a teprve teď chápu, co to pro rodiče muselo znamenat – vzdát se dětí. Byli to skuteční hrdinové těch kindertransportů, nemělo by se na ně zapomenout. Myslím, že by měli mít pomník.

Rodiče Maiselovi se ocitli ve velmi těžké situaci i proto, že Hugo s Rudolfem měli ještě třetího, nevlastního bratra, který se jmenoval Josef – původně měl do ciziny odjíždět i on, ale protože šlo o osvojené křesťanské dítě, odebrali je Němci (snad gestapo) krátce po okupaci. O Josefově osudu pak Hugo nic nevěděl, podrobnosti zjistila po dvaasedmdesáti letech novinářka Lidových novin Judita Matyášová.

110 Svadrona - Nocni stihaci 1953

Pomohl jim taxikář

Když se Hugo s Rudolfem dostali do Londýna, měl na ně na nádraží čekat opatrovník – nikdo ale nepřišel a pět kluků (bratři Maiselovi a Tomaszovi) zůstalo na Liverpool street station až do noci, dokud si jich nevšiml místní taxikář, který se rozhodl, že se o ně postará: „Ptal se, na co čekáme. Řekl jsem, že nevíme. A on, jestli prý nemáme hlad. Tak jsme řekli, že ano, tak on dal našich pět kufrů do taxíku a vzal nás na fish and chips. To jsem neznal a dodnes je to moje oblíbené jídlo. Pak nás odvezl k sobě domů.“

Hugo Marom jako kadet letectva 1948

Po dvou dnech našel taxikář pro kluky místo na ubytovně německých židovských uprchlíků: „Tenkrát byli Němci prostě nepřátelé. A v dopise, který ještě mám, mi rodiče psali, že máme být s těmi dětmi zajedno, že se s nimi nemáme prát, protože to jsou taky Židi, ne Němci.“

Bratři Maiselovi pak prošli různými britskými opatrovnickými rodinami, Hugo se ve třinácti letech začal učit ševcem a nakonec se oba dostali na Československou státní školu ve Walesu, kde studovaly děti československých diplomatů a vojáků. Rodiče Maiselovi byli za nacismu zavražděni, stejně jako většina příbuzných.

Hugo Marom se po osvobození vrátil do Československa, absolvoval pilotní výcvik a v devětačtyřicátém odjel do Izraele. Na dva týdny se ještě zapojil do války o nezávislost, pak se stal pilotním instruktorem a velitelem pilotní školy Kfar Sirkin. Roku 1953 byl pověřen sestavením 110. letky nočních stíhačů, testoval také letadla pro izraelskou armádu.

Hugo Marom 2014

O svém osudu vyprávěl Hugo Marom v nedělních Příbězích 20. století, které vysíláme na Českém rozhlase Plus v obvyklém čase: v neděli ve 20:10. Pořad tentokrát připravil Adam Drda.

autor:Adam Drda