Hranice USA - Mexiko

Svůj protest zdůvodnili týmiž argumenty jako mexický president Vicente Fox (visente fox), který opakovaně prohlásil, že "výstavba zdi není řešením pro vytvoření bezpečné, moderní a efektivní hranice". Bohužel však ani on ani ministři zahraničí nepřišli s nějakým konkrétním návrhem, co udělat, aby lidé neprchali za lepším živobytím na sever. Na hranicích s Kanadou Spojené státy takové problémy nemají. Více pracovních příležitostí a lepší platy v emigrantských zemích by jistě zastavilo mnoho nešťastníků, kteří nasazují své životy, jen aby se dostali oni a jejich rodiny z bídy.

Denně pohraniční orgány zabrání proklouznutí na území USA 400 osobám. Na hranici zahynou ročně desítky lidí, ať už při ozbrojeném zásahu nebo vyčerpáním, když se snaží přejít nejméně střeženou poušť. Roste i legální přistěhovalectví. Jen vloni se to týkalo více než jednoho milionů osob, z toho 14% tvořili Mexičané. Španělština je druhým jazykem v USA a na jihu země jsou celé oblasti, kde se anglicky nemluví.

Ve Spojených státech dnes odhadem žije 12 miliónů nelegálních přistěhovalců, z toho jich přes padesát procent pochází z Mexika. Podle severoamerických odhadů jich většina pracuje na méně kvalifikovaných místech v zemědělství, ve službách a ve stavebnictví. Jsou to všechno odvětví s nízkou regulací a kontrolou. Přesto severoamerické statistiky uvádějí, že plných deset procent přistěhovalců zastává místa vedoucích pracovníků. Obecné povědomí říká, že je špatné zaměstnávat ilegální přistěhovalce. Když se například přijde na to, že politik někdy v minulosti zaměstnával člověka bez pracovního povolení, třeba služku, může přijít o dlouho budované společenské postavení.

Nelegální imigrace je ve Spojených státech letitý problém. Na povrchu se opět objevil v souvislosti s národní bezpečností po 11. září, protože přes mexickou hranici se může dostat víc teroristů, než dokáží zachytit imigrantští úředníci na ambasádách po celém světě. Vládnoucí republikánská strana se dlouho odhodlávala pustit do jeho řešení, protože problém imigrantů rozděluje její řady. Zjednodušeně řečeno, voliči republikánů se dělí na dvě skupiny.

Podnikatelská elita chce mít co nejširší přístup k levné pracovní síle, chudší konzervativní populisté se obávají chaosu na hranici a mají strach z toho, že musí zápasit o pracovní místa, o nichž si myslí, že patří jim. Bushova politická genialita spočívá v tom, že dokázal mezi těmito dvěma proudy lavírovat a udržovat jednotu republikánů. O to se pokouší i nyní, když na jednu stranu chce postavit zeď vybavenou moderními čidly a detektory, k níž chce povolat 6000 příslušníků Národní gardy, tedy vlastně vojáků. A na druhou stranu chce povolit nelegálním přistěhovalcům, aby se mohli ucházeli o občanství USA. Tento zákon by se měl schvalovat v senátu koncem tohoto týdne. Podle předběžné dohody senátoři už několik týdnů probírají různé připomínky k Bushově návrhu. Některé z nich omezují žádost o americké občanství natolik, že by pro imigranty bylo fakticky nedosažitelné.

Tajní i legální přistěhovalci tvrdí, že by se bez nich americká ekonomika když ne zhroutila, tedy alespoň by se její růst značně zpomalil. Snažili se to ukázat vyhlášením Dne bez přistěhovalců. I když se ho nezúčastnili zdaleka všichni, služby nefungovaly, ulice zůstaly špinavé, stavby zely prázdnotou. Jeden den však nemůže přesvědčivě prokázat, jestli je účast přistěhovalců významná či nikoli. Důležitější je diskuze amerických ekonomů. Skutečnost, že přistěhovalci zastávají většinou podřadná místa, říkají jedni, znamená, že pro hospodářský rozvoj nemají velký význam. Kromě toho jich většina posílá do svých zemí část svých výdělků a tak dolary odcházejí ze země. Jiní zase tvrdí, že to, co přistěhovalci zaplatí na daních, převyšuje sociální příspěvky, které dostávají. Zejména proto, že většina jich nezůstává v zemi natrvalo. Když si něco vydělají, vrací se do svých vlastí dřív než mají nárok na důchod.

Ať je to jak chce, pro vládu USA je imigrace politickým problémem, který bude přetrvávat ještě řadu let.