Hrad proslavený nespolehlivým kronikářem
Místo, kde legendy jsou živější než jinde, tak můžeme nazvat místo, kam se s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AV ČR dnes vypravíme. Těžko budeme hledat Čecha, který by nikdy neslyšel o zákazu pozvat ženu na hrad Karlštejn. Ženy své noci měly podle legend trávit na nedalekém Karlíku, kam se dnes vydáme také my.
Také August Sedláček, z jehož knížky vám každý týden nabízíme ukázky, Karlštejn s Karlíkem spojoval. Začněme pohledem do krajiny:
"Severně od Dobřichovic, asi čtvrť hodiny daleko jest véska Karlík s kostelem farním kollatury Dobřichovské, jehož jedna čásť jest velmi stará, druhá teprve v předešlém století postavená. Za tou véskou jest v pohoří brána čili důl protržený, kterým se vchází do pěkného údolí Kralického. Podlé způsobu okolí zdejšího zavírají se stráně porostlé křovím habrovým, které kořeny své zapustilo v kamení a štěrku. Do údolí vybíhá od severu ostroh na tři strany srázný a strmý, jejížto opyši se říká Hrádek po tvrzi, která tu někdy stávala. Vede k němu cesta stará, kterouž se také jezdívá k Onoklasům. Strmou touto cestou pod křovím, kteréž větve své nade jdoucím jako nějaké loubí křižuje, stoupá se k studánce s čerstvou pramenitou vodou, která prý ze zasypaných sklepů Hrádku prýští."
Dnes sice najdete studánku krytou malou stříškou, ale jak uvidíte v naší fotogalerii, po vodě ani stopa. A bez vody je také hrádek Karlík. Vysvětlení najdeme v jeho dějinách.
Připojme také pohled Augusta Sedláčka na legendy spojené s hrádkem Karlík:
"Na počátku čtrnáctého století pokrývaly okolí Karlíka lesy, jimž se říkalo Mořiny. Karel IV. založil tu tvrz bezpochyby k obraně východních částí panství Karlšteinského. Od dob Hájkových bájilo se leccos o hrádku tomto, zejména že vystavěn z té příčiny, aby císařovna manželka jeho i jiné ženy, které by na Karlštejn přijely, nočního času kde odpočívati měly, neboť prý Karel pro uctivosť těch svátostí na Karlštejně složených žádné ženy přes noc trpěti nechtěl, ale všechny na Karlíku před večerem stěhovati se musily. Že tomu však tak nebylo, pravili jsme při popise Karlštejna, a dokládáme, že jediná věž na Karlíku nepříhodným byla obydlím pro císařovnu Římskou a dvůr její."
Karlík toho o sobě zatím příliš mnoho neprozradil, ale v budoucnu se zde snad podaří nějaký archeologický výzkum provést.
"Asi okolo roku 1400 byl "hrad Karlík" zapsán a zastaven někomu, a připsáno 200 kop na stavení jeho skrze krále Vácslava. Tj. také jediná bezpečná, ač neúplná zpráva o Karlíku, jenž potom se sřítil v ssutiny; že ještě v šestnáctém věku jméno jeho pamatovali, o tom svědčí to, že se v tehdejších pamětech "mlyniště pod Karlíkem" připomíná."
I tato slova můžete v knize Augusta Sedláčka najít.
Pokud se ptáte, jak Karlík v dobách své slávy mohl vypadat, dá vám profesor Durdík poměrně přesnou odpověď.
I dnes se vyplatí na hrádek Karlík vypravit. Navíc vás čeká řada zajímavých míst v jeho blízkém okolí.
V příštím týdnu se vydáme po stopách hradu, který August Sedláček ve své knize představuje jako pozůstatky zříceniny Bluk. Stát měl na vysoké skále nad Berounkou. Pokud se ale do těchto míst vypravíte, objevíte na skále velký bílý nápis Kazín. Co je to za místo? Stál tam skutečně nějaký hrad, nebo je to jen legenda? O tom si budeme povídat v Zrcadle s premiérou šestnáctého ledna.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
