Hra na vítězství

Co tedy Vladimír Putin ztrácí? V každém případě ztrácí úřad ruského prezidenta, jemuž ústava, ušitá roku 1993 po rozstřílení odbojného Nejvyššího sovětu na míru Borisi Jelcinovi, skýtá pravomoci téměř neomezené. To je ovšem něco, k čemu se Putin po celá dvě volební období stereotypně připravoval, když navíc neustále opakoval, že nehodlá základní zákon země měnit jen proto, aby hlavou státu mohl zůstat déle než oněch osm ústavně garantovaných let. Tento svůj slib Vladimír Putin splnil a čistě formálně na ruském hierarchickém žebříčku o jednu až o tři příčky sestoupil. Tentokrát zdůrazněme slovo formálně. Protože co Putin včerejším tahem prakticky získává?

Zaprvé: Stává se předsedou politického subjektu (což je v případě Jednotného Ruska označení případnější než výraz "politická strana"), který má v dolní komoře ruského parlamentu, Státní dumě ústavní většinu 315 ze 450 hlasů. Jednotné Rusko se navíc Putinova předsednictví již několikrát domáhalo, a alespoň při pohledu zvenčí je mu toto politické uskupení přímo psovsky oddáno. Vladimír Putin tak v čele této strany, jíž k drtivému loňskému volebnímu vítězství pomohl tím, že se stal jejím volebním lídrem, a navíc i v čele ruské vlády nebude jen sice vysokým, ale vlastně nepříliš mocným státním úředníkem, nýbrž mužem, na jehož názor se bude muset ohlížet absolutně každý, kdo chce v dnešní ruské politické špičce něco znamenat a něčeho v ní dosáhnout.

Zadruhé: Při včerejším rokování sjezdu Jednotného Ruska nepadlo jediné slovo o tom, že by se Putin stal také členem strany. Bude tak zřejmě jediným významným světovým vůdcem důležitého politického subjektu bez příslušného stranického průkazu. Uvědomíme-li si, že členství v Jednotném Rusku včera odmítl i nastupující prezident Dmitrij Medveděv a s poukazem na to, že první muž státu a nejvyšší velitel ozbrojených sil má být nadstranický a jakýmkoli partajnictvím nepoznamenaný, maně nás napadne, zda si tak Putin sám neponechává otevřená vrátka pro případný brzký návrat do Kremlu, a to za situace, kdy by se v Rusku poněkud nezvyklé dvojvládí jaksi neosvědčovalo. Je-li Medveděv skutečně jen loutka v Putinových rukou, čistě technicky by to asi zřejmě bylo víc než snadné Putin se kontroly nad Ruskem nevzdá ani po odchodu z Kremlu Moskva 15. dubna (zpravodaj ČTK Jakub Dospiva) - Odcházející ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal nabídku strany, jejíž podporou si mohl být v posledních letech stoprocentně jistý, a po odchodu z Kremlu 7. května se stane předsedou strany Jednotné Rusko. Svému nástupci Dmitriji Medveděvovi už slíbil, že se ujme předsednictví vlády. Spojení funkcí premiéra a lídra výrazně nejsilnější parlamentní strany s širokým vlivem na exekutivu v ruských oblastech dává Putinovi možnosti, jakými žádný premiér v Rusku dosud nedisponoval.

Podle ústavy je Ruská federace prezidentskou republikou a s výjimkou několika výrazných osobností, jako byl Viktor Černomyrdin, Michail Kasjanov či Putin sám, stáli v čele vlády převážně nevýrazní úředníci. Ti bez výhrad plnili rozkazy prezidenta. Za osm let, které Putin strávil v nejvyšší státní funkci, dokonce kremelská administrativa v některých případech přebírala či doplňovala funkce obvykle náležející vládnímu aparátu.

S Putinem do Bílého domu, sídla ruské vlády, také přechází část jeho kremelského týmu. Novináři akreditovaní v Bílém domě zažili před týdnem nepříjemné překvapení, když se dozvěděli, že i bezpečnostní opatření se v budově zvyšují na úroveň obvyklou v Kremlu, a tak už se nebudou smět po vládních chodbách svobodně pohybovat. Zvýšení dohledu nad médii je však jen malou předzvěstí blížících se změn.

S nástupem do funkce předsedy Jednotného Ruska získá Putin především bezprostřední kontrolu nad rozhodováním Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Je to do jisté míry jeho práce, jako nestraník stál v prosinci v čele kandidátky strany. Jeho popularita pomohla Jednotnému Rusku k zisku 315 ze 450 křesel. Putinovi oddaní poslanci mají tedy nyní ústavní většinu, mohou měnit základní zákon státu a dokonce iniciovat proces impeachmentu, tedy odvolání prezidenta.

Třetím ruským prezidentem se ale stane Dmitrij Medveděv, v březnu zvolený Putinův politický žák a dlouholetý spolupracovník, a tak problémy s Kremlem nejspíš předsedovi vlády nehrozí. Ačkoliv Putin dával v minulosti několikrát najevo, že pravomoci hlavy státu a jemu formálně podřízeného premiéra přerozděleny nebudou, neformálně se systém rozhodování s Putinem přesune přinejmenším částečně z Kremlu do vládní budovy.

Prvním příznakem takového vývoje je rozhodnutí podřídit dosavadní "politické zástupce" prezidenta v ruských regionech předsedovi vlády a zvýšit jejich pravomoci. Putin tak posílí svou reálnou kontrolu nad ruskými regiony i po vládní linii. Jeho postavení šéfa Jednotného Ruska mu ovšem umožňuje také přímo řídit v podstatě celý rozsáhlý aparát státních úředníků včetně gubernátorů či prezidentů ruských republik, kteří jsou z velké většiny členy jeho strany a Putinův portrét ze stěn svých pracoven sundávat nehodlají.

V dobách Sovětského svazu byl generální tajemník komunistické strany významnější figurou než formální hlava státu, připomínají někteří politologové. Podle jiných však nynější situace není analogií dob SSSR, neboť přes relativní posílení moci předsedy vlády je Rusko i nadále prezidentskou republikou. Sám Putin také na mezinárodních fórech několikrát zdůrazňoval, že hlavní slovo například v zahraniční politice bude mít nový prezident Medveděv. "Je patriotem v dobrém slova smyslu," varoval Putin Západ, že s jeho nástupcem nebude o mnoho snazší řeč než s ním samotným.

Přesto bude Putinova dvojrole po 8. květnu, kdy by jej měla Duma na návrh prezidenta schválit ve funkci předsedy vlády, pro Rusko novinkou. Do ruských médií tak opět proniká výraz "vůdce národa", poprvé používaný loni v prosinci před parlamentními volbami. Už tehdy, na předcházejícím sjezdu Jednotného Ruska, žádali v dobře zrežírovaných vystoupeních zástupci různých vrstev ruské společnosti Putina, aby z veřejného života neodcházel a stal se šéfem strany i "vůdcem národa".

Otázkou však zůstává, jak se Putin - i přes širokou paletu formálních i neformálních pravomocí a s reálnou velkou zodpovědností za vývoj situace v zemi - vyrovná s tradiční vysokou úctou občanů k hlavě státu. A ta v Rusku vždy obývala Kreml. jd šeb 151428 apr 08

Putinův krok podle tisku znamená, že odchází, ale zároveň zůstává Moskva 16. dubna (zpravodaj ČTK) - Souhlas končícího prezidenta Vladimira Putina postavit se do čela strany Jednotné Rusko znamená, že Putin sice odchází, ale zároveň se rozhodl zůstat, napsal dnes ruský deník Vedomosti. Způsobil tak bolest hlavy více než milionu a půl ruských vysokých úředníků a představitelů státních korporací, kteří nyní musí vymyslet, jak na stěnách svých úřadoven umístit dva portréty - prezidenta Dmitrije Medveděva a Putinův.

"Jak se změní současné vyvážení moci v konfiguraci prezident Medveděv - premiér Putin zatím není jasné," podotkl list. Podle deníku je ale jisté, že s Putinovým uvedením do úřadu předsedy vlády končí éra technokratických premiérů. Síla prezidentské moci se opírá o tichý souhlas všech klíčových politických hráčů. V nových podmínkách ale může začít Putin požadovat, aby se vládě navrátily její zákonné pravomoci.

List připomíná, že ruská ústava poskytuje premiérovi určité pravomoci, které jsou v Rusku tradičně vnímány jako "carské", například v zahraniční, obranné i personální oblasti. Vztahy mezi prezidentem a premiérem se mohou nyní stát ještě komplikovanější, protože Putin jako lídr Jednotného Ruska disponuje i ústavní většinou ve Státní dumě, tedy dolní komoře federálního parlamentu, a má kontrolu nad naprostou většinou oblastních parlamentů.

Vedomosti podotýkají, že Putin má nyní významné páky vlivu na Kreml, může zablokovat prezidentské návrhy zákonů v parlamentu. Jím ovlivňované místní parlamenty mohou komplikovat příchod Medveděvových lidí do gubernátorských funkcí v oblastech. Ve Státní dumě může Jednotné Rusko přehlasovat prezidentské veto a přijmout libovolný zákon v podobě připravené Putinovou vládou.

A pokud by se Medveděv rozhodl premiéra vyměnit, duma ve svém nynějším složení prostě neschválí nového kandidáta, napsal deník.

Vše toto může podle listu znamenat postupné přesouvání Ruska od prezidentského k prezidentsko-parlamentnímu systému. Bude to vyžadovat zpřesnění pravomocí vlády a určení okruhu působnosti prezidentské administrativy. Vedomosti napsaly, že to druhé zatím není nijak definováno. V současnosti prý rozsah pravomocí prezidenta a jejich předání Dmitriji Medveděvovi závisí na tichých a neformálních dohodách. Jen ony určí, zda si prezidentská kancelář uchová politické a kádrové možnosti srovnatelné s možnostmi, které měl ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu, a zda nový prezident dokáže na klíčové posty dosadit své lidi, dodal deník.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .